Alzheimerova demence – úvod

http://i.ytimg.com/vi/1Z-Ugh-evN0/maxresdefault.jpg

Alzheimerova demence patří mezi nejčastější demence vůbec. Představuje až 60% všech demencí. Uvádí se, že ve věku 65 let trpí touto formou demence asi 3% populace. Na každých dalších 5 let věku připadá dvojnásobný výskyt.

U Alzheimerovy choroby rozlišujeme dvě formy:

  • forma s časným začátkem se objevuje před 65. rokem život a mívá rychlejší průběh a tím i horší prognózu. Často je spojena s dalšími příznaky poškození mozku, jako třeba s afázií (poruchou řeči), agrafií (poruchou psaní), alexií (poruchou čtení), apraxií (porucha koordinovaných a naučených pohybů) a agnózií (porucha rozpoznávání objektů v okolí).
  • forma s pozdním začátkem je častější, objevuje se po 65. roce života. V praxi se potkáme nejčastěji právě s touto formou a proto se jí budeme v následujícím textu věnovat.

Pro Alzheimerovu chorobu je charakteristický plíživý začátek. Člověk si všímá, že je pro něj najednou problém vybavit si informace z poslední doby – telefonní čísla, seznam věcí k nákupu, co měl včera na oběd. Začíná „ztrácet“ předměty – někam je položí a zapomene kam. Je charakteristické, že nejlépe si pamatuje nejstarší informace. To znamená, že si dobře pamatuje zážitky z dětství nebo z vojny, ale nevzpomene si, kolikáté slavila jeho vnučka před týdnem narozeniny.

Poruchy kognitivních funkcí dále postupují, začíná být narušena orientace v prostoru. Nejprve se ztrácí pojem o čase, pak o prostoru, nakonec o vlastní osobě – kolik mám let. Pro člověka s demencí představuje obrovskou výzvu změna prostředí – stěhování do domova důchodců, pobyt v nemocnici apod. Často zejména v noci se probouzí a ve zmatenosti hledají koupelnu, na kterou jsou zvyklí z domu. Porucha orientace v prostoru se projevuje i tím, že tito lidé často odchází z domu a mohou bloudit po městě či vesnici, sami nemají šanci trefit domů.

Poměrně brzy se i vytrácí náhled. Pacient tedy trpí poruchami paměti, ale není si jich tolik vědom, popírá je, pře se kvůli nim se svými příbuznými, obviňuje je, že mu schovávají věci apod. V další fázi pacienti zapomínají tváře svých nejbližších, neví, že jejich rodiče již zemřeli apod.

Pacient s pokročilou formou Alzheimerovy demence ztrácí základní dovednosti. Týká se to například vaření, kdy zapomíná postupy, přehazuje pořadí na receptech, zapomíná vypnout plyn, vodu, nechává pokrm shořet v troubě. Zapomíná užívat léky. Trpí hygiena, neví, na co a jak se používá mýdlo apod.

Dále se u demence můžeme setkat s poruchami nekognitivních funkcí. Tyto poruchy souhrnně označujeme jako BPSD (behavioral and psychological symptoms of dementia), tedy přidružené psychologické poruchy a poruchy chování. Řadíme sem například opakované neúčelné pohyby nebo aktivity. Dále také agresivitu, a to jak verbální (slovní), tak i brachiální (fyzickou). Velmi často je narušen spánek – pacient pospává přes den, v noci pak nespí, bloumá po bytě, je zmatený. Mohou být přítomny změny nálady. Ta může být jednak depresivní, jednak expanzivní (rozpínavá, tedy nadnesená a dráždivá).