Antipsychotika I. generace – „klasická“

https://flic.kr/p/6fzerg

Dobře ovlivňují pozitivní příznaky (halucinace, bludy, dezintegrace myšlení), ale nemají dostatečný vliv na negativní symptomy (autizmus, oploštělou emotivitu, apatii), kognitivní dysfunkci mohou i zhoršovat.

Ovliněné receptory

  • blokáda postsynaptických D2/D3 receptorů v mezolimbické, nigrostriatální, tuberoinfundibulární a mezokortikální oblasti
  • blokáda presynaptických D2/D3 receptorů
  • po 12 týdnech nastupuje depolarizační blokáda dopaminového systému

Blokáda D2 receptorů

  • v mezolimbické oblasti vede k redukci pozitivních příznaků
  • v nigrostriatu má za následek extrapyramidové reakce
  • v tuberinfundibulární sféře způsobuje hyperprolaktinemie a
  • v mezokortikální arei  zhoršuje již existující hypodopaminergní stav, související s negativními a kognitivními příznaky

1. KLASICKÁ SEDATIVNÍ (BAZÁLNÍ) AP

– blokáda D2/D3 receptorů, některá antipsychotika blokují serotoninové S2 receptory

– inhibují histaminová H1, muskarinová a A1 (alfa1) adrenergní zakončení – to má za následek silné hypnosedativní působení

– chemicky náleží mezi fenothiaziny a thioxanteny

POZOR! Thiorizadin prodlužuje QT interval – je proto lékem 2., 3. volby

Dávkování: výše udržovacích dávek odpovídá zhruba 50% dávek u akutní léčby, podávají se ve stovkách miligramů

Preparáty

  • metotrimeprazin (dříve levomepromazin) (Tisercin) – vykazuje nejsilnější hypnosedativní a A1 adrenolytické působení – indikován u schizofrenie zejm. s neklidem a u rezistentní insomnie
  • thioridazin (Thioridazin) – nejnižší sedativní a extrapyramidové účinky, vykazuje ale silné anticholinergní působení. V praxi se používá minimálně.
  • periciazin (Neuleptil) – viz výše. Kapková forma vhodná u poruch chování u dětí a u dospělých s poruchou osobnosti v malých dávkách
  • chlorprothixen (Chlorprothixen, Taractan, Truxal) – v léčbě psychóz méně účinný, spíš pro malou psychiatrii jako sedativum, anxiolytikum, hypnotikum zejm. u poruch osobnosti, kde hrozí při nasazení benzodiazepinů rozvoj závislosti
  • cisklopenthixol (Cisordinol)– zejména psychózy s neklidem, existuje ve formě injekcí pro akutní podání, dále ve formě tablet a dokonce i ve formě depotních injekcí.

2. INCIZIVNÍ ANTIPSYCHOTIKA

– vykazují vyšší afinitu k dopaminovým D2 receptorům a sníženou afinitu k A1 adrenoreceptorům, histaminovým H1 a muskarinovým zakončením

– mají menší vliv na serotoninové S2 receptory – tím i menší vliv na úpravu spánku → dysforické rozlady a deprese

– vysoká obsazenost dopaminových D2 receptorů vede k extrapyramidovým nežádoucím účinkům a hyperprolaktinemii – viz níže

– dávkování: miligramy až desítky miligramů

depotní formy: účinkují od 1 do 2-4 týdnů, nástup účinku až za 2-3 týdny, proto nejsou vhodné pro akutní stavy, kromě cisklopenthixolu – nástup účinku za 3-5h, působí 1-3 dny.

Preparáty:

  • perfenazin (dtto), prochlorperazin (dtto), trifluopenazin (Stelazin) aflufenazin (Moditen) = fenothiazinové preparáty
  • flupentixol (Fluanxol) – thioxantenový preparát. Účinkuje typicky incisivně – tj. málo sedativně, ale více extrapyramidově. V nízkých dávkách blokuje presynaptické D2 zakončení – tím působí antidepresivně a redukuje negativní příznaky. Ve vyšších dávkách blokuje postsynaptické D2 receptory – tím redukuje pozitivní příznaky. Antidepresivní efekt však vykazuje pouze při akutní epizodě, jinak depresi vyvolává.
  • pimozid (Orap), penfluridol (Semap), fluspirilen (Imap) – pro své dlouhodobé působení vhodné k udržovací léčbě psychóz
  • oxyprotepin (Meclopin)
 NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY KLASICKÝCH AP
  • blokáda D2 receptorů vede v nigrostriatální oblasti extrapyramidovým reakcím, v tuberinfundibulární oblasti k hyperprolaktinemii a v hypotalamu a na periferii může vést k neuroleptickému malignímu syndromu.
  • antagonizace muskarinových receptorů vyvolává anticholinergní symptomy
  • blokáda histaminových receptorů vede k sedaci, hypotenzi a nárůstu hmotnosti
  • antagonizace A1 adrenoreceptorů způsobuje hypotenzi a tachykardii
  1.  extrapyramidové nežádoucí účinky: časné (parkinsonoid, akutní dyskineze, akatizie) a pozdní (tardivní dyskineze a dystonie, tardivní akatizie)
    • parkinsonoid: svalová rigidita, tremor, bradykineze, bradypsychismus. Hlavně u incizivních preparátů. Terapie: anticholinergní antiparkinsonika po dobu max 2-3M
    • akutní dystonie: mimovolní kontrakce svalů, zejm. v oblasti šíjové a orofaciální, okulogyrní krize (stáčení bulbů nahoru). Terapie: antiparkinsonika
    • akatizie: přešlapování, přecházení, vnitřní neklid a tenze. Terapie: anxiolytika, antihistaminika
    • tardivní dyskineze: mimovolní choreiformní, atetoidní, balistické pohyby, grimasování – hlavně po incizivních antipsychoticích. Terapie: vit. E, amantadin, nifedipin, převod na klozapin
  1.  neuroleptický maligní syndrom: život ohrožující stav zahrnující hyperpyrexii, tachykardii, extrapyramidové poruchy, stupor→somnolence→koma. V laboratoři patrná zvýšená aktivita kreatinfosfokinázy. Terapie: vysazení antipsychotik a anticholinergik, nasazení dopaminomimetik, dantrolenu
  1. hyperprolaktinemie: mentruační problémy, gynekomastie, galaktorea, snížení libida
  1. anticholinergní nežádoucí účinky: blokáda centrálních muskarinových receptorů může vyvolat delirium, poruchy paměti apod. Blokáda periferních muskarinových receptorů má za následek suchost sliznic, obstipaci, retence moči. Proto jsou kontraindikovány u deliria, hypertrofie prostaty, glaukomu; pozor na osoby s kontakt. čočkami (suchost) a astmatem (suchost sliznic)
  1. antihistaminové nežádoucí účinky
  1. adrenolytické účinky – posturální hypotenze, reflexní tachykardie, závratě, sex. poruchy
  1.  jídlu a tím pádem i ke vzestupu tělesné hmotnosti
  1. kardiovaskulární komplikace: prodloužení QT intervalu (thioridazin, haloperidol, pimozid), komorové tachyarytmie. Jakmile je QT interval delší než 500ms, okamžitě vysadit.
  1. krevní dyskrazie: leukopenie až agranulocytóza
  1. jaterní poškození: cholestatický ikterus
  1. epileptogenní působení
  1. dermatologické nežádoucí účinky
  1. okulokutánní syndrom: ukládání komplexů fenothiazinů s melaninem do kůže, rohovky a čočky – je nutná ochrana před UV zářením

Lékové interakce: eliminují vliv dopaminomimetik a blokádou A2 adrenoreceptorů antihypertenzní působení A-metyldopy, klonidinu a guanetidinu.

V případě kolapsu nelze podat andrenalin či dopamin – vzhledem k adrenolytickému působení klasických antipsychotik nebudou fungovat. Místo nich je třeba podat noradrenalin nebo angiotensin.