Bipolární afektivní porucha

https://flic.kr/p/4azzy4

Člověk, u kterého se vyskytují pouze manické fáze bez jediné následné deprese, je spíše raritou, než pravidlem. Porucha, u které dochází ke střídání depresivních a manických fází, se označuje jako bipolární afektivní porucha. Dříve se jí říkalo maniodepresivní psychóza (nebo jen maniodeprese), kdy „maniodepresivní“ asi vystihuje podstatu nemoci lépe, zatímco „psychóza“ však nemá s poruchami nálady nic společného. Proto se dnes užívá názvu bipolární (afektivní) porucha.

Bipolární afektivní porucha se objevuje v mladším věku než deprese, většinou mezi 15. a 25. rokem života (podobné věkové rozpětí jako schizofrenie). Oproti depresi má také horší prognózu. Mánie je pro nemocného v podstatě příjemným stavem, který nebude mít zájem ukončit. Dříve či později však i tento výkyv nálady odezní a bude třeba se postavit tváří v tvář důsledkům svého počínání. Často se nálada z mánie nevrací do normální nálady, ale může se stát, že se místo ní objeví deprese. Dotyčný se tedy vrací do „černé“ reality a zjišťuje, že jej opustil partner nebo partnerka, že je zadlužený, valí se na něj exekuce apod. Tato porucha má vyšší míru sebevražednosti než klasická deprese. Dalším negativem bipolární poruchy je, že dlouho trvá, než je vůbec diagnostikována, a to průměrně až po osmi letech léčby.

Typy bipolární afektivní poruchy

  • Bipolární afektivní porucha I. typu je charakterizována plně vyjádřenými depresivními a manickými fázemi a bezpříznakovým obdobím mezi nimi.
  • Bipolární afektivní porucha II. typu naproti tomu nemá plně rozvinuté manické fáze, spíše jsou přítomny fáze hypomanické, proto může být zaměněna za cyklothymii nebo rekurentní depresivní poruchu. Léčba této formy může být často obtížnější než léčba „klasického“ prvního typu.
  • Bipolární afektivní porucha III. typu není moc často diagnostikována, jedná se o označení pro manické epizody, které jsou vyvolány nasazením antidepresiv za původním účelem léčby deprese.

Prognóza bipolární afektivní poruchy je bohužel horší než v případě samotné deprese. Právě epizody mánie komplikují život nejen nemocnému, ale také jeho okolí. Samotná deprese nebývá pro okolí výrazně zatěžující, naopak u mánie se velmi často setkáváme s narušením vztahů, rozpadem manželství apod. I proto je míra sebevražednosti vyšší u deprese. O sebevraždu se pokusí aspoň jednou za život každý druhý pacient s bipolární poruchou.

Léčba bipolární afektivní poruchy
záleží na aktuální fázi. Liší se tedy, je-li v popředí fáze depresivní, fáze manická nebo fáze smíšená. Při léčbě depresivní fáze si musíme dát pozor na to, abychom pomocí antidepresiv nevyvolali manickou fázi. Naopak mánie se antidepresivy neléčí, používají se tzv. stabilizátory nálady.