Duševní porucha může postihnout až 83 % z nás

https://flic.kr/p/prBZUX
Advertisement

Široká veřejnost duševním poruchám příliš nerozumí. Když se tedy jedná o ony zvláštní stavy psychiky, například klinickou úzkost či depresi, převládá u lidí názor, že nemocní se z těchto stavů prostě dostanou. To zkuste říci oněm 350 milionům lidí, kteří trpí depresí, nebo těm 800 000, kteří si v důsledku absence léčby vezmou život.

Nová studie provedená na Duke University (zveřejněná v the Journal of Abnormal Psychology) upozorňuje na vzácnost toho, že člověk ve středním věku dosud nemá osobní zkušenost s duševní poruchou. Studie se zúčastnilo celkem 988 osob. Z nich pouhých 171 neprožilo v období 11–38 let věku úzkost, depresi, ani potíže s nimi související. Když tedy dosáhnete věku 38 let, můžete být jedním z 83 % z nás, kteří trpí duševní poruchou.

Přibližná polovina z těchto 83 % osob zažila minimálně jeden případ krátkodobé duševní poruchy či s ní souvisejícího stavu, a to včetně závislosti na návykových látkách. Menší část účastníků měla zkušenost s chronickými duševními poruchami. Mezi ně patřila dlouhotrvající deprese, bipolární porucha a další typy vracejících se epizod choroby či její trvalé podoby.

Studie byla vedená ,,v průběžném průřezu“. To znamená, že duševní zdraví jednotlivých účastníků bylo v daném rozmezí zhodnoceno celkem 8x. Díky tomu mohl být jejich stav v brzké fázi života důkladně sledován.

Dříve bylo obecně vnímáno, že pokud člověk vyrůstá v zabezpečené rodině, netrpí zdravotními obtížemi a jeho inteligence je vysoká, je u něj riziko onemocnění duševní poruchou mnohem nižší.

Tato studie to však nepotvrzuje. Namísto toho se zdá, že lidé projevující negativní emoce pouze zřídka, jejichž společenský život byl zdravý a jež vykazovali zdravou míru sebeovládání a kontroly, byli zdravější co se týče duševního zdraví. A to od mladšího věku.

Těmi duševně nejstabilnějšími osobami byli v dospělosti lidé s vyšším vzděláním, dobrou prací a uspokojivými vztahy s okolím. To však neznamená, že by tito lidé zároveň byli šťastnějšími než ostatní. Byli však mnohem méně náchylní k onemocnění depresí.

Je však nutné zmínit, že studie byla provedena na lidech pocházejících pouze z jednoho místa – z Dunedin na Novém Zélandě. Výsledky jsou tedy reprezentativní pouze pro zástupce daného místa. Početné studie z jiných míst na zemi – včetně Švýcarska a Spojených států amerických – však v tomto ohledu poskytly podobné výsledky.

Poselství, které tato studie přináší, je následující: pravděpodobnost onemocnění duševní poruchou je pro Vás v této době ve srovnání s předchozími lety vyšší. Čím více lidí je s tímto obeznámeno, tím více dokážeme osobám trpícím duševní poruchou projevit respekt a porozumění.

Musíme si však také uvědomit, že vědci stále usilují o porozumění tomu, nakolik je deprese poruchou genetickou, poruchou environmentální, psychologickou či neurologickou. Nebo zda je kombinací všech výše zmíněných.

Jedním z přehlížených faktorů ovlivňujících duševní poruchy je hormonální antikoncepce. Přestože pro spojení mezi pilulkami zabraňujícími početí a duševními poruchami existují obšírné důkazy, odhalila nedávná studie, že u žen užívajících hormonální antikoncepce je riziko, že budou jednou potřebovat antidepresiva, o 23 % vyšší oproti ostatním ženám.

Společenské stigma ohledně duševních poruch je díky výsledkům těchto výzkumů postupně mírněno. Zůstává však spousta práce do budoucna – ať už se jedná o vědecké výzkumy či o přijetí osob trpících duševními poruchami společností.

Zdroj: iflscience.com

Překlad: Petra Stočková

Další články
Close

Obsedantně kompulzivní porucha

Obsedantně kompulzivní porucha (OCD) patří mezi typicky neurotické poruchy. Je charakterizována přítomností nutkavých myšlenek (tzv. obsesí), které se proti vůli dotyčného opakovaně vtírají do jeho...