Jak se vypořádat se sezónní afektivní poruchou?

Severní polokouli čeká zima, což s sebou přináší komplexní depresivní onemocnění. To ovlivňuje náladu, spánek a chuť k jídlu. Když se podzim stává brzkou zimou, vše se najednou zdá být tmavší… Pro většinu z nás je tento přechod zanedbatelný – hodina spánku navíc, zatažená obloha. Takové zimní mezidobí, než začne nový rok. Pro malou skupinu lidí si však zima vybírá svou daň. Přibližně 3 % obyvatel Spojeného království trpí sezónní poruchou – vysilující nemocí, která jim (bez speciální léčby) brání normálně žít. Naproti tomu asi 20 % Britů prožívá lehce nepříjemné projevy smutku nazvaného ,,subsyndromální sezónní afektivní porucha“ či ,,zimní sezónní afektivní porucha“.

 

Co je sezónní afektivní porucha?

Sezónní afektivní porucha je komplexní depresivní onemocnění. Spouštěčem této nemoci je pravděpodobně nedostatek slunečního světla, typický pro zimní období. Nemoc ovlivňuje hladiny hormonů (melatoninu a serotoninu) v té části mozku, která má na starost náladu, spánek a chuť k jídlu. Tedy naše denní rytmy.

Příznaky sezónní afektivní poruchy se liší případ od případu, obecně zahrnují depresi, nedostatek energie a problémy se soustředěním. Dále mezi ně patří úzkost, přejídání se, ztráta libida a vztahové problémy. Na jaře se objevují i změny nálad a hypománie (nadměrná aktivita).

Je vhodné vnímat sezónní afektivní poruchu jako spektrum možných projevů. Na jedné straně existují jedinci, kteří sezónními změnami vůbec ovlivněni nejsou. Jiní prožívají ,,zimní splín“, cítí se unavení, mrzutí a na dně. Druhým extrémem jsou lidé, kteří si dokonce musejí vzít volno z práce a razantně omezit své aktivity.

 


Jak poznám, že je to právě sezónní změna, kvůli které se takto cítím?

Zatímco ,,tradiční“ deprese přichází obvykle spolu s problémy se spánkem a sníženou chutí k jídlu, sezónní afektivní porucha je spojována se sklonem k ,,hybernaci“. Lidé, které postihne, cítí silnou touhu spát a jíst, mají chuť na karbohydráty. Konzumace pohodlně připraveného jídla a sladkých odměn jsou pro trpící sezónní afektivní poruchou typické.

Dalším hlavním ukazatelem, že člověk trpí sezónní afektivní poruchou, je načasování příznaků. Kdy se deprese dostaví a kdy odezní? Sezónní afektivní porucha je většinou nastartována v zimě a objevuje se každoročně. Na severní polokouli obvykle začíná v období od září do listopadu, trvá do března/dubna. Diagnóza pro tuto chorobu může být vytvořena po dvou až třech po sobě jdoucích zimách, kdy příznaky přetrvávají.

 

Co mám dělat, když mám ,,zimní splín“ nebo sezónní afektivní poruchu?

 Vyhledávejte světlo

Přestěhovat se blíže k rovníku nebo strávit celou zimu na slunnějším místě bohužel není možné pro většinu lidí, kteří těmito poruchami trpí.

Vysoká škola Royal College of Psychiatrist vřele doporučuje vystavovat se přirozenému světlu co nejčastěji. Náš mozek se nepřizpůsobil současnému životnímu stylu, který zahrnuje celodenní práci v kanceláři – něco tak krátkého jako ranní procházka a poobědvání venku tak může být příjemným zlepšením. Zdravý životní styl a cvičení posilující srdce navíc mohou zredukovat příznaky sezónní afektivní poruchy.

 Terapie světlem by měla nahradit nedostatek přirozeného slunečního světla a v současnosti je jedním z nejoblíbenějších a nejefektivnějších druhů léčby této poruchy. Dle výzkumu Seasonal Affective Disorder Association je terapie světlem účinná pro 85 % všech případů a většinou zabere už za dva týdny. Léčba zahrnující negatobox trvá pouhých 30 až 60 minut denně a pacienti při ní nemusejí zírat do světla. Stačí se jen posadit před přístroj při čtení knihy nebo sledování televize. Budíky, které dokážou simulovat svítání, jsou rovněž často používány.

 

Medikace a kognitivně behaviorální terapie (KBT)

Při sezónní afektivní poruše mohou být antidepresiva užitečná, ale protože je medikace způsobující ospalost v mnoha případech nepraktická, předepisují lékař selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI). Tyto léky pracují na základě zvýšení hladiny serotoninu; neuropřenašeče s vlivem na náladu, spánek a stravování.

Existují však i důkazy potvrzující, že kognitivně behaviorální terapie (léčba úzkosti a deprese obecně) může překonat zimní depresi a zabránit tak jejímu následnému výskytu v budoucnu.

Prvním krokem je samozřejmě uvědomit si, že vás tato porucha postihla. Kombinace léčby a preventivních opatření, abyste nejlépe zachytili vaše příznaky, bude velmi individuální a měla by být zkonzultována s lékařem. Ať už vás postihl ,,zimní splín“ nebo sezónní afektivní porucha, je tou nejdůležitější věcí pamatovat si následující: nemusíte čekat na to, až zima skončí, abyste se cítili lépe.

Postihla vás sezónní afektivní porucha? Máte nějaké tipy, jak se s ní vypořádat?

Zdroj: theguardian.com

Překlad: Petra Stočková