Nekončící pouť směřující k odhalení tajemství týkajících se lidského spánku nás dovedla až ke zkoumání samotného mozku. Nová studie nyní přichází s myšlenkou, že chronický nedostatek spánku dokáže náš mozek dohnat do stavu ,,sebepožírání“. Mozkové buňky zpracovávající buněčné debris totiž pracují doslova na plné obrátky.
Je nám známo, že je spánek pro správnou funkci mozku zásadní. Když dřímeme, dochází totiž k odklízení vedlejších toxických produktů. Jedná se vlastně o takový generální úklid nezbytný k tomu, aby v něm vše dobře fungovalo.
Součástí uklízecí čety jsou malé buňky mikroglie. Ty mají za úkol vstřebávat odpadní produkty nervového systému, přičemž pohlcují buněčné debris z opotřebovaných a mrtvých buněk. Dalším uklízečem jsou astrocyty, které mají v mozku hned několik povinností. Jednou z nich je synaptické prořezávání napomáhající mozku udržovat nervová spojení. Pořád ještě považujete svoji práci za důležitou?
Uvedená studie byla zveřejněna v the Journal of Neuroscience, testovanými subjekty byly myši rozdělené do 4 skupin. První skupina měla povoleno spát tak dlouho, jak samy myši uznaly za vhodné. Zvířátka ve druhé skupině byla pravidelně buzena. Třetí skupina zahrnovala myšky, které byly vzhůru po dobu delší 8 hodin a poslední, čtvrtá skupina, čítala myši, jimž se spánek nedostával po dlouhých 5 dní.
Astrocyty myší, které odpočívaly, byly aktivní celkem v 6 % synapsí. Skupina myšek s 8hodinovým spánkovým deficitem (třetí skupina) prokázala 8% aktivitu astrocytů. Poslední skupina zvířat trpících značným spánkovým deficitem prokázala 13,5% činnost astrocytů. Zvýšená činnost astrocytů v mozcích s nedostatkem spánku prakticky vede k maximálnímu pracovnímu nasazení.
,,Poprvé tak ukazujeme, že astrocyty v důsledku nedostatku spánku doslova požírají synapse,“ sdělil Michele Bellesi New Scientist. Výzkumný tým však nespecifikoval, jestli je tento stav při extrémním nedostatku spánku žádoucí, nebo naopak škodlivý.
Objevem tohoto výzkumu, který byl mnohem znepokojivější (a vyžadující další zkoumání), byla činnost mikroglií. Ty byly rovněž aktivnější, avšak pouze po chronickém nedostatku spánku, což bylo v minulosti spojováno s Alzheimerovou chorobou a jinými formami neurodegenerace.
,,Chronický nedostatek spánku aktivuje buňky mikroglie a nabádá je k jejich fagocytující (pohlcující odpad) činnosti. Během tohoto nedochází ke zjevným projevům zánětu nervové tkáně. To nám napovídá, že dlouhodobě narušený spánek může mikroglii povzbudit a možná i učinit mozek náchylným i jiným formám narušení.“
Mozek se coby nejsložitější orgán lidského těla neustále přetváří, posiluje a přebudovává labyrint cest v něm se nacházející. Je to takový nekonečný projekt, v němž se některé biologické struktury vytvářejí a jiné zanikají. Abychom mohli tvrdit, že činnost astrocytů a aktivace mikroglie chrání nebo brzdí náš mozek ve chvílích nepohody, museli bychom provést další výzkumy. Dobrou radou však bezpochyby je: spěte déle.
Zdroj: iflscience.com
Překlad: Petra Stočková
