Jazyk, kterým mluvíme, mění náš pohled na svět

iflscience.com

 

Lidé ovládající více jazyků slíznou všechnu smetanu. Ať už se jedná o lepší pracovní vyhlídky, nárůst kognitivních schopností či o ochranu před demencí. Dle nového výzkumu navíc lidé hovořící více jazyky nahlíží na svět odlišnými způsoby. Vše závisí na tom, který jazyk ovládají.

Svět bilingvistů poskytl v předchozích 15 letech nespočetné množství podnětů pro výzkum. Většina známých informací poukazuje na skutečné výhody využívání více jazyků. Přepínání mezi jednotlivými jazyky se totiž zdá být jakýmsi tréninkem mozku udržujícím jeho pružnost. Pravidelné cvičení obohacuje vaše tělo o biologické výhody – řízení dvou a více jazyků totiž mozku přináší kognitivní výhody. To sklízí ovoce především později: u bilingvních lidí se rysy typické pro kognitivní stárnutí dostavují později. K nástupu degenerativních poruch souvisejících s věkem (demence, Alzheimerova choroba) dochází u lidí hovořících více jazyky dokonce až o 5 let později.

 

Němci vědí, kam směřují

V nedávno publikovaném výzkumu (v Psychological Science) jsme se zaměřili na bilingvisty hovořící německy a anglicky a na osoby ovládající pouze jednu z těchto řečí. Cílem bylo zjistit, jak tak odlišné jazykové vzorce ovlivní jejich reakce při pokusech. Bilingvistům jsme pouštěli videoklipy zachycující pohyb, například ženu kráčející k autu nebo muže jedoucího na kole směrem k supermarketu. Následně jsme účastníky požádali, aby scény popsali.

Pokud takovou situaci sleduje mluvčí němčiny, nepopíše vám pouze onu scénu, ale také její cíl. Pravděpodobně by tedy řekl následující: ,,Žena kráčející ke svému autu,“ nebo ,,muž jedoucí na kole směrem k supermarketu“. Člověk mluvící pouze anglicky by ony momenty popsal jednoduše takto: ,,Žena jde,“ nebo ,,muž jede na kole“, aniž by se vůbec zmínili o jejich destinaci.

Svět vnímaný mluvčími němčiny je holistický – lidé mají sklony k tomu, aby na situaci pohlíželi jako na celek. Lidé hovořící pouze anglicky se naopak zaměří pouze na daný okamžik a soustředí se jen na akci samotnou.

Lingvistická podstata těchto sklonů se zdá být zakotvena ve způsobu, jakým různé gramatické pomůcky ukotvují situace v čase. Angličtina mluvčím nařizuje, aby probíhající činnosti také gramaticky označili, a to přidáním morfému –ing: ,,I am playing the piano and I cannot come to the phone“ (Právě teď hraji na klavír a nemůžu jít k telefonu) nebo ,,I was playing the piano when the phone rang“ (Zrovna jsem hrál na klavír, když zazvonil telefon). V němčině se nic takového neobjevuje.

Výzkum zkoumající osoby mluvícími dvěma jazyky zjistil souvislost mezi jazykovou zběhlostí v podobných gramatických konstrukcí a četností, s jakou mluvčí zmiňují ony cíle činností. Naše studie také zjistila, že se tyto odlišnosti napříč jazyky vztahují kromě použití jazyka i na neverbální kategorizace jevů. Lidem mluvícím pouze německy, nebo pouze anglicky jsme pustili několik videí zachycujících lidi při chůzi, jízdě na kole, běhání či řízení auta. U každé sady 3 videí jsme účastníky vyzvali k volbě, zda byla činnost znázorňující nejednoznačný cíl (žena kráčející po cestě dolů směrem k zaparkovanému autu) spíše činností s jasně vymezeným cílem (žena vchází do budovy) či činností bez cíle (žena kráčí dolů cestou).

Mluvčí němčiny neovládající jiný jazyk označili nejednoznačné situace jako ty s vymezeným cílem mnohem častěji oproti anglicky mluvícím účastníkům neovládajícím jiný jazyk. Mluvčí němčiny se tak pravděpodobněji zaměřují na možné výsledky lidských činností. Angličtí mluvčí naopak kladou větší důraz na samotnou činnost.

Přepínejte mezi jazyky, změňte svůj pohled

U bilingvních mluvčích tak dochází k jakémusi přepínání mezi jednotlivými pohledy na situaci v závislosti na jazyce, v němž je jim úkol zadán. Zjistili jsme, že Němci mluvící plynně anglicky byli na cíl činnosti soustředěni stejně jako jakýkoli jiný rodilý mluvčí němčiny, pokud byl testován v němčině. Podobně se skupina bilingvních osob ovládajících angličtinu i němčinu – pokud byli testováni v angličtině ve Spojeném království – soustředila na danou činnost než na její výsledek.

V jiné skupině čítající bilingvní osoby mluvící oběma jazyky jsme jednu z řečí upřednostnili, a to tím, že jsme požadovali, aby si účastníci nahlas přeříkávali číselné řady v němčině, nebo v angličtině. Tím, že jsme takto jeden z jazyků odsunuli do pozadí, stal se ten druhý automaticky tím předním.

Jakmile jsme takto ,,zablokovali“ angličtinu, chovali se účastníci výzkumu jako typičtí Němci a nejednoznačná videa pojmenovali jako videa zaměřená na cíl. Pokud došlo k ,,zablokování“ němčiny, vše proběhlo přesně naopak – účastníci vykazovali stejné výsledky jako ,,pouze“ anglicky mluvící osoby. Jakmile jsme jedince překvapili tím, že jsme v průběhu jejich přeříkávání čísel přepnuli do jiného jazyka, změnily se i jejich úsudky jednotlivých situací.

Naše zjištění odpovídají výsledkům jiných výzkumů zaměřených na odlišné chování bilingvních osob v závislosti na tom, který z jazyků je v daný moment použit. Například Arabové si pravděpodobněji spojí arabská jména (Ahmed, Samir) s pozitivními slovy v kontextu jejich jazyka než například v hebrejštině.

Sami lidé uvádějí, že se cítí být někým jiným, jakmile mluví různými jazyky. Projevy určitých emocí vyvolávají odlišné emoční rezonance opět v závislosti na jazyce.

Co se týče porovnání rizik, jsou to právě bilingvní osoby, kdo v druhém jazyce činí opodstatněnější ekonomická rozhodnutí. V kontrastu s mateřským jazykem postrádá druhý jazyk hluboce ukotvené předsudky, které nadmíru ovlivňují naše vnímání rizik a přínosů. Jazyk, kterým hovoříme, tedy skutečně dokáže ovlivnit způsob našeho uvažování.

Zdroj: iflscience.com

Překlad: Petra Stočková

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *