Lze se pomocí zábavy vypořádat s depresí?

Daryl Sawatzky - https://flic.kr/p/owVGYu

Pokud se cítíte na dně, může vám zlepšit náladu stepování nebo večer strávený s přáteli. Funguje to dokonce i v momentech, kdy tyto činnosti vykonávat nechcete.

Dle nedávného výzkumu zveřejněného v The Lancet jsou právě výše zmíněné činnosti účinnými metodami, jak léčit depresi. Aktivity tohoto typu mají dokonce své jméno – behaviorální aktivace. Podle výzkumu účinkují stejně dobře jako zavedené způsoby léčby (například kognitivně-behaviorální terapie). Jak to ale funguje?

Řešení

Smyslem behaviorální aktivace jsou činnosti, které jsou příjemné a snižují míru osamění. Tato terapie byla propagovaná Neilem S. Jacobsonem na Washinghtonské univerzitě v 90. letech minulého století. Pracuje s předpokladem, že se lidé cítící se sklíčeně vyhýbají kontaktu s ostatními, čímž svoji depresi posilují.

,,Lidé trpící depresí často cítí, že jsou prakticky pořád na dně; jejich nálada však kolísá v závislosti na tom, co dělají,“ řekl profesor David Richards z Exeterské univerzity, vedoucí autor studie. ,,Jakmile přestaneme vykonávat činnosti, které nás činí lidmi, a uzavřeme se do sebe, napomáháme depresi, aby nás neopustila.“

Behaviorální aktivace je terapií, při níž se pacienti účastní aktivit zlepšujících náladu, a všímají si, jak se při nich cítí – vnější podněty totiž ovlivňují vnitřní stav. Kognitivně-behaviorální terapie pracuje opačným směrem a zaměřuje se na to, jak se lidé cítí, a následně zpochybňuje jejich přesvědčení. Výzkum zveřejněný v The Lancet zahrnul 440 osob trpících depresí, jimž byla náhodně přidělena buď léčba behaviorální aktivací, nebo kognitivně-behaviorální terapií. Po roce nebyly patrné žádné rozdíly mezi oběma skupinami. Přibližně 60 % lidí v každé ze skupin uvedlo 50% snížení svých depresivních symptomů. Richards tvrdí, že behaviorální aktivace funguje stejně dobře jako antidepresiva a lze ji tedy použít pro léčbu mírné, střední i závažné formy deprese. Není však vhodná pro osoby vykazující sebevražedné tendence.

Behaviorální aktivace však není jednoduchou volbou. ,,Ve skutečnosti se jedná o náročnou terapii,“ říká Richards. ,,Nelze kvůli ní minimalizovat omezující dopad deprese. Při této terapii žádáme pacienty, aby aktivně monitorovali to, co dělají, a jak to souvisí s jejich náladou. To jim pomáhá stanovit, že mezi chováním a pocity existuje přímá souvislost.“

Pacienti si často říkají, že budou onu činnost dělat, až se na to budou více cítit – při depresi to však může trvat velmi dlouho. Behaviorální aktivace tedy mimo jiné pomáhá lidem naplánovat si činnosti týden předem. Díky tomu je udělat musejí, i když k nim nejsou motivovaní. Následně zaznamenají svoji náladu. Výsledky z výzkumu uveřejněného v The Lancet odpovídají výsledkům metaanalýzy účinnosti behaviorální aktivace, jež vyšla v PLOS. V ní byly zahrnuty výsledky 26 náhodných pokusů s výsledkem potvrzujícím účinnost terapie. Deprese totiž často vyžaduje více než jen jeden terapeutický zásah – behaviorální aktivace tudíž může být užitečnou možností, přestože občas se zdá být drsná.

Zdroj: theguardian.com

Překlad: Petra Stočková

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *