Nespavost

https://flic.kr/p/BnTty

Spánek je jedním z nejcitlivějších ukazatelů psychického zdraví člověka. Stačí jen mírná zátěžová situace a řada lidí na ni reaguje zhoršeným usínáním, přerušovaným spánkem, předčasným probouzením nebo jejich kombinací. Není proto divu, že špatný spánek je problémem velké části populace – během života postihne až třetinu obyvatel západních zemí. Je to problém natolik rozšířený, že nemocní ve většině případů ani nepovažují za nutné vyhledat odbornou pomoc.

Normální spánek by měl tedy trvat přibližně sedm až devět hodin. Spontánní noční probouzení by se mělo přihodit pouze 1-2x a dotyčný by měl záhy usnout. Jiná situace je samozřejmě v případě, když se dotyčný budí kvůli častému močení apod. Pokud někdo spí pět a méně hodin kvalitním spánkem a ráno je dostatečně svěží, nepovažujeme to za poruchu spánku. Podobně jsou i lidé, kteří vyžadují spát devět až deset hodin denně. Délka spánku se liší v průběhu života. Zatímco kojenec potřebuje až 20 hodin spánku, starým lidem někdy stačí jen 5 hodin.

Spánek je důležitý pro načerpání tělesných i duševních sil, pro správnou funkci imunitního systému, pro uspořádávání vzpomínek atd. S nadsázkou můžeme říci, že v noci spí pouze tělo – mozek pracuje neustále, jen v jiném módu.

Během usínání a probouzení se mohou, zejména ve vyšším věku, objevit stavy zmatenosti. I u zcela zdravých lidí se v této době mohou vyskytnout přechodné poruchy vnímání, které označujeme jako hypnagogní (při usínání) a vilagogní (při probouzení) halucinace. Může se jednat o halucinování neexistujících osob nebo slyšení různých zvuků. Výskyt těchto halucinací může být podpořen i některými léky.

Nespavost
Nespavost můžeme rozdělit na krátkodobou a dlouhodobou. Krátkodobá nespavost by měla trvat maximálně dva až čtyři týdny a není většinou potřeba ji léčit za pomocí léků. Často vzniká v reakci na psychické nebo tělesné potíže nebo jen změnu spánkového režimu. U některých lidí se může objevit v reakci na úplněk. V terapii často stačí odstranit vyvolávající příčinu.

Dlouhodobá (chronická) nespavost je nespavost, která trvá déle než jeden měsíc a objevuje se alespoň třikrát týdně. Nespavost (insomnii) rozlišujeme na primární a sekundární:

Primární nespavost může být způsobena vnějšími okolnostmi (hlukem apod.) nebo se může jednat o tzv. psychofyziologickou insomnii. Psychofyziologická insomnie znamená, že dotyčný se již setkal s nespavostí a obává se jejího dalšího opakování. Právě strach, obavy a napětí z toho, že nebude moci usnout, mají za následek potíže s usínáním. Dotyčný se natolik soustředí na usnutí, že si jej vlastně nedovolí. Trvá mu proto delší dobu než usne. Spánek se následně snaží vynahrazovat tím, že bude později vstávat. Tím však stále více narušuje zaběhlý rytmus bdění-spánek a dále zhoršuje usínání. Vhodnou terapií by zde mohla být v prvé řadě úprava spánkové hygieny, psychoterapie a až poté pouze krátkodobě medikamentózní podpora.

Sekundární nespavost je stavem, kdy je spánek narušen v důsledku jiných psychických nebo tělesných potíží. Velmi často se jedná o poruchy nálady, úzkostné poruchy, demenci a závislosti. Protože se nám velmi často stává, že se na nás o pomoc obrátí nemocný jen kvůli spánku, aniž by chtěl řešit související psychické potíže, podíváme se na tento druh nespavosti podrobněji.