Nutriční psychiatrie zajistí výživu pro mozek

Ars Electronica - https://flic.kr/p/nqJf3G

Zamyslete se: mozek máme vždy ,,zapnutý”, má na starost naše myšlenky a pohyby, dýchání a tlukot srdce, naše smysly – pracuje nonstop, a to i ve spánku. Znamená to, že mozek potřebuje pravidelný přísun paliva, které dostává z jídla. Na kvalitě paliva ve skutečnosti velmi záleží. Jednoduše řečeno – to, co jíme, přímo ovlivňuje strukturu a funkci našeho mozku a konec konců i naši náladu.

Mozek (stejně jako luxusní auto) nejlépe funguje, když jej zásobujeme top palivem. Konzumací vysoce kvalitních potravin obsahujících dostatek vitamínů, minerálů a antioxidantů je náš mozek vyživován a chráněn před oxidativním stresem – volnými ,,odpadními” radikály, které mohou poškodit buňky a jsou produkovány při spotřebovávání kyslíku.

Bohužel, i náš mozek může být poškozen (stejně jako drahé auto), když mu dodáme jiné než top palivo. Pokud se totiž látky z nekvalitního paliva (jako třeba z polotovarů) dostanou do mozku, nemá moc šancí se jich zbavit. Příkladem může být pro mozek škodlivá strava bohatá na rafinovaný cukr. Ten totiž kromě zhoršení regulace inzulínu v těle způsobuje záněty a oxidační stres. V několika studiích byla odhalena souvislost mezi stravou bohatou na rafinovaný cukr a poškozenými funkcemi mozku, a dokonce i zhoršením průběhu symptomů poruch nálad, například deprese.

Dává to smysl. Pokud je náš mozek ochuzen o kvalitní výživu nebo pokud se v něm objevují volné radikály či jsou poškozeny jeho buňky, následné poškození mozkové tkáně na sebe nenechá dlouho čekat. Zajímavé je, že po mnoho let lékaři neodhalili spojení mezi náladami a jídlem. Dnes naštěstí rozrůstající se pole nutriční psychiatrie zjišťuje, že existuje mnoho souvislostí nejen mezi tím, co jíme a jak se cítíme (ale i jak se chováme) a také tím, jaké druhy bakterií žijí v našem těle.

Jak jídlo ovlivňuje naše pocity
Serotonin je neuropřenašeč pomáhající regulovat spánek a chuť k jídlu, který zprostředkovává nálady a brzdí bolest. Vnitřní fungování našeho zažívacího systému nám nepomáhá pouze zpracovat potravu, ale také řídit naše emoce, protože přibližně 95 % serotoninu je produkováno v zažívacím traktu obsahujícím sto milionů nervových buněk (neuronů). A navíc funkčnost těchto neuronů – a produkce neuropřenašečů, jakým je serotonin – je zásadně ovlivněna miliardami ,,hodných” bakterií, které udržují příznivé prostředí našich střev. Tyto bakterie hrají zásadní roli v našem zdraví – chrání vnitřní vrstvu střev a vytváří pevnou bariéru proti toxinům a ,,zlým” bakteriím; dále omezují zánětlivost; zlepšují příjem živin z potravy a aktivují nervové spoje mezi střevy a mozkem.

Studie odhalují, že užíváním probiotik (doplňků obsahujících ,,hodné” bakterie) snižujeme hladinu úzkosti, vnímání stresu a mentální postoj ve srovnání s lidmi, kteří probiotika neužívají. Jiné studie porovnávají ,,klasické” stravování, jako například Středomořskou stravu a tradiční Japonskou kuchyni s typickým ,,západním” způsobem stravování. Ukázalo se, že riziko onemocnění depresí je o 25–35 % nižší u těch osob, které se stravují klasickým způsobem. Vědci tyto rozdíly vysvětlují tím, že tradiční způsoby stravování jsou většinou bohaté na zeleninu, ovoce, nezpracované obilí, ryby a mořské plody a obsahují pouze malé množství libového masa a mléčných výrobků. Zároveň postrádají průmyslově zpracované potraviny a cukry, které jsou základem ,,západních” stravovacích návyků. Mnoho z průmyslově nezpracovaných potravin je navíc zkvašeno, takže se chovají jako přírodní probiotika. Kvašení totiž využívá bakterie a kvasnice pro přeměnu cukrů ve stravě na oxid uhličitý, alkohol a kyselinu mléčnou a používá se k ochraně potravy před zkažením, zároveň přidává příjemnou chuť a strukturu.

Následující myšlenka tradující se mezi výzkumníky může působit nevěrohodně: ,,hodné” bakterie ovlivňují nejen to, co naše tělo stráví a přijme, ale také zánětlivost v těle, stejně tak jako náladu a množství energie. Výsledky však byly dosud ohromující.

Co to pro vás znamená?
Začněte si všímat toho, jak se cítíte při konzumaci jiných potravin, a to i následujícího dne. Zkuste jíst ,,čistou” stravu dva nebo tři týdny, to znamená odříznout všechny průmyslově zpracované potraviny a cukr. Přidejte zkvašené potraviny, například kimčchi, koření miso, kysané zelí, nakládané okurky nebo nápoj kombucha. Také byste měli zkusit přestat jíst mléčné výrobky. Někteří lidé se cítí lépe i po vysazení obilovin. Pozorujte, jak se cítíte, a potom pomalu přidávejte potraviny zpět do svého jídelníčku, jednu po druhé, a všímejte si toho, jak vám je.

Když moji pacienti konzumují ,,čistou” stravu, nemohou uvěřit tomu, o kolik lépe se cítí fyzicky a psychicky, a jak se při navrácení obvyklých potravin do jídelníčku cítili hůř. Zkuste to!

Zdroj: health.harvard.edu

Překlad: Petra Stočková