Porucha s bludy

https://flic.kr/p/ieJzv3

Poruchu s bludy řadíme mezi psychotické poruchy. Základním příznakem je blud nebo bludný systém. Porucha je vzácnější než schizofrenie, většinou se objevuje až ve vyšším věku a častější je u žen.

Blud je vlastně poruchou myšlení. Jedná se o nevývratné přesvědčení, za které je dotyčný mnohdy ochotný položit i život. Zásadním způsobem tedy ovlivňuje jeho bytí. Řada z bludů u této poruchy jsou bludy „uvěřitelné“, nejsou tedy tak bizarní jako u schizofrenie, kde člověk může například věřit, že mu soused naproti přes ulici zabil mikrovlnkou papouška.

S jakými bludy se tedy nejčastěji setkáváme? Jedná se o blud

  • erotomanický – týká se většinou žen, svobodných, staršího věku, neatraktivních, sociálně izolovaných, které věří, že se do nich zamilovala nějaká známá osobnost a že jim dává svoji lásku najevo přes sdělovací prostředky. Blud se samozřejmě může vyskytovat i u mužů, ti však často končí v rukou policie po obvinění ze stalkingu.
  • megalomanický – zde je nemocný přesvědčen, že je nebývale mocný, že má zvláštní vědomosti, které nikdo nemá
  • prezekuční – nevývratné přesvědčení o tom, že je pronásledován
  • hypochondrická – přesvědčení, že trpí určitou chorobou i přes všechna negativní vyšetření
  • žárlivecký blud – pacient je přesvědčen, že jej jeho partner/ka podvádí

Z dalších vzácnějších forem se může jednat o

  • Capgrasův syndrom – zde je přesvědčení, že blízká osoba není ve skutečnosti ona, ale že byl místo ní nastrčen dvojník
  • Frégoliho syndrom – Leopoldo Frégoli byl slavný italský herec, který dokázal imitovat chování v podstatě kohokoliv. Podle něj se nazývá tento syndrom, u které je nemocný přesvědčen, že různí lidé v jeho okolí jsou jedním a tím samým člověkem, který se za ně maskuje.

Abychom mohli poruchu diagnostikovat, musí být tedy přítomen některý z výše uvedených bludů, popř. jejich kombinace. Blud musí být přítomen alespoň tři měsíce. Nesmí být přítomny trvalé halucinace, jinak by se mohlo jednat o schizofrenii.

Tip: poměrně hezky je tato porucha ztvárněna ve filmu Má mě rád, nemá mě rád s Audrey Tautou.

Terapie je svízelná. Je to dáno několika faktory. Za prvé tím, že blud je, jak jsme řekli, nevývratné přesvědčení, proto ani pacient nebude mít motivaci se léčit. On je prostě přesvědčen, že pravdu má on, a ne všichni ostatní. Dále dlouho trvá, než je porucha diagnostikována. Na rozdíl od schizofrenie nemusí být chování tak bizarní, nejsou přítomny halucinace. Porucha se tedy může poměrně dlouho vyvíjet nerozpoznána, a tím pádem může přejít do chronicity, kdy je ještě hůře léčitelná. Základem terapie jsou antipsychotika. Pomoci by snad mohla i psychoterapie.