Poruchy myšlení

https://flic.kr/p/6sEYsg
Advertisement

Myšlení = proces zprostředkovaného a zevšeobecněného poznání skutečnosti. Myšlení se uskutečňuje pomocí představ a pojmů.

1. PORUCHY FORMY MYŠLENÍ

  • poruchy dynamiky myšlení
    • útlum myšlení= zpomalení myšlenkových procesů
      • bradypsychismus = zpomaleny i ostatní psych. funkce – bradylogie s dlouhými pauzami mezi slovy a dlouhými latencemi do odpovědi
      • záraz myšlení
      • mutizmus = myšlení probíhá dál, je porucha řečové produkce
      • aphrasia voluntaria = úmyslné mlčení
    • zrychlení myšlení
      • tachypsychismus = i jiné psych. funkce
      • myšlenkový trysk = vystupňovaná forma → tachylogie (logorea). Logorea může vyústit v pseudoinkoherenci – neschopnost přiměřeně verbalizovat zrychlený myšlenkový proces (zejm. v mánii).
  • poruchy struktury myšlení
    • ulpívavé myšlení = setrvává na jedné představě nebo pojmu → perseverace nebo vebigerace (opakování části slova, hlásky, tónu)
    • nevýpravné myšlení = setrvává na jedné myšlence. V řeči se vrací stále ke stejnému tématu, byť i v různých formulacích
    • zabíhavé myšlení = hlavní myšlenkový směr je přerušován a doplňován vedlejšími, nepodstatnými myšlenkami
    • tangenciální (rozjíždivé) myšlení – myšlenky na sebe navazují velmi vzdáleně – odpověď souvisí s otázkou velmi vzdáleně
    • rezonérství (plané mudrování) – neplodné úvahy o bezvýznamných věcech – často u hebefrenní formy schizofrenie
    • paralogické neboli dyslogické myšlení = narušení logické vazby myšlení – myšlenky na sebe navazují podle povrchních souvislostí a náhodných asociací. Abstrahující myšlení – vytrhává určité části skutečnosti a spojuje ji do nepatřičného celku s jinou skutečnosti (chce poslat ruku domů pro peníze). Aglutinující myšlení – vytváří nové pojmy → slovním vyjádřením jsou neologismy
    • inkoherentní neboli nesouvislé myšlení = rozvolnění logických a asociačních vazeb. Extrémní projev = slovní salát (schizofázie)
    • obsedantní (nutkavé) myšlení = postižený se uvědomuje jejich neodůvodněnost a nesmyslnost, avšak nedokáže je vůlí potlačit
    • ovládavé myšlení = po delší dobu a opakovaně převládá určitá myšlenka
    • katatymní a holotymní myšlení = myšlení zkreslené emotivitou
    • autistické myšlení = snížený kontakt mezi subjektivním světem nemocného a objektivní realitou. Náplň myšlení tvoří subj. prožitky, fantazie – těm nemocný připisuje charakter obj. reality. Verbální produkce bývá minimální, nemocný se svému okolí jeví jako netečný. Méně vyjádřena a zpravidla nepatologická forma se nazývá introvertované myšlení – nemocný je schopen rozlišovat mezi skutečností a fantazií.
    • symbolické a magické myšlení  – schizofrenie
    • vztahovačné (paranoidní myšlení) – připisuje neutrálním jevům a situacím ve svém okolí zvláštní význam ve vztahu k vlastní osobě

2. PORUCHY OBSAHU MYŠLENÍ (BLUDY)

bludy = mylné a nevývratné osobní přesvědčení založené na nesprávném odvození závěru ze zevní reality

charakteristiky bludu:

  1. chorobný vznik – součást duševní poruchy
  2. nepravdivost
  3. nevývratnost
  4. vliv na jednání
  5. individuální a soukromý útvar – není produktem obecného mínění

vývoj bludu:

  1. bludná nálada, bludná vztahovačnost (někt. věci mají zvláštní skrytý význam) nebo bludné vnímání (skutečnému vjemu je přikládán neodpovídající význam i vzpomínkový klam). Tedy neurčité vágní přesvědčení bez obsahu.
  2. bludný nápad – uvědomí si spojitosti
  3. zformovaný blud = nepravdivá interpretace skutečnosti
  4. možnosti dalšího vývoje:
    • po léčbě dojde k ústupu = korekce bludu
    • dezaktualizace = ztrácí emoční náboj
    • rozpadne se pouze částečně → bludný relikt
    • fixace v psychice člověka → chronifikace
    • maligní variantou je systemizace bludu
    • disimulace bludu – sociální úzdrava – opozdření bludu

rozdělení bludů podle obsahu

  1. bludy expanzivní:
    • megalomanické – mimořádný význam vlastní osobnosti
    • extrapotenční – mimořádné nadání, vlastní schopnosti
    • originární – vznešený původ
    • inventorní – vynálezce nevýznamného (nesmyslného) objevu
    • reformátorské – povede změny v organizaci společnosti
    • religiózní – nový spasitel
    • erotomanické – neodolatelný pro druhé pohlaví
    • eternity – bude žít věčně
  1. bludy depresivní
    • mikromanické – podceňují vlastní osobnost
    • insuficienční – vlastní neschopnost
    • autoakuzační – bludná sebeobviňování za různá neštěstí – za války…
    • obavné– obava, že se přihodí katastrofa
      • ruinační blud – přesvědčení o totálním úpadku, zchudnutí
      • negační (nihilistický) – popírá existenci vlastní nebo někoho z rodiny
      • blud enormity – svojí činností nebo existencí přivodí karastrofu
      • blud eternity (ahasverismus) – bude věčně trpět za své hříchy (smrt by byla vykoupením)
      • Cotardův syndrom = blud negační + enormity + eternity – často u deprese v pozdějším věku
    • hypochondrické
    • dysmorfofobické – část těla je znetvořená
  1. bludy paranoidní– základem je chorobná vztahovačnost
    • paranoidní – připisuje věcem kolem sebe význam ve vztahu k vlastní osobě
    • perzekuční – přesvědčení o pronásledování a ohrožení
    • kverulační – pod vlivem přesvědčení o perzekuci si stále stěžuje na policii, dává žaloby, odvolává se…
    • emulační (žárlivosti) – chorobné přesvědčení o nevěře partnera
    • transformační – chorobný pocit změny osobnosti
    • metamorfózy – pocit změny v jinou bytost, např. zvíře

rozdělení bludů podle vzniku

  1. primární blud – vyvíjí se v důsledku vlastní poruchy interpretace světa, tedy myšlení a je většinou vedoucím příznakem příslušné poruchy. Obsah je obvykle nezávislý na momentální náladě – je nesyntonní neboli inkongruentní.
  2. sekundární blud – odvozen od poruchy jiných psych. modalit, nejčastěji od nálady. Jedná se vždy o bludy, jejichž obsah odpovídá patologické náladě – bludy syntonní s náladou neboli bludy kongruentní s náladou
  3. indukovaný blud – bludy u induktora i indukovaného jsou obvykle chronické a jsou buď rázu perzekučního nebo velikášského

rozdělení bludů podle úrovně generalizace – zda jsou bludy omezené nebo mají tendenci šířit se na další oblasti života.

  1. solitární blud = jeden blud týkající se jen určité oblasti reality
  2. ohraničené bludy = několik bludů, které se dále nešíří
  3. systemizovaný blud = neustále se šíří. Např. perzekuční blud – nejdříve ho pronásledují tajné služby, potom i rodina… Typické pro trvalou poruchu s bludy.
Další články
Close

Co je to psychoterapie

Psychoterapii je poměrně obtížné definovat právě pro velkých počet různých směrů, na které se dělí. Uvádí se, že je jich na 400. Avšak tyto směry...