Poruchy vnímání

https://flic.kr/p/6kvKJz

Vnímání je aktuální odraz reality v našem vědomí zprostředkovaný senzorickými receptory. Na periferní část receptoru působí podnět, který vyvolá vzruch. Vzruch je veden do mozku, kde v příslušné oblasti vyvolá počitek. Současně působí více podnětů, vzniká tedy více počitků. Ty se integrují s minulou zkušeností a vzniká komplexní vjem.

PORUCHY VNÍMÁNÍ, KT. NEJSOU PATICKÉ:

1. smyslové klamy
2. Purkyňovy paobrazy (následné barevné kontrasty)
3. živá představa
4. eidetizmus – schopnost věrně se živou senzorialitou v představě reprodukovat viděnou nebo slyšenou skutečnost. Běžný u dětí do 15 let, u umělců…
5. pareidolie – fantazijní dotváření reálných neurčitých útvarů
6. synestezie – asociace a zaměňování vjemů z různých čidel (např. barevné slyšení)

PATICKÉ PORUCHY VNÍMÁNÍ:

1. ILUZE

= zkreslené, deformované vjemy vyvolané skutečným reálným podnětem
– vnímající své iluzi bezvýhradně věří. Pseudoiluze = patický vjem, při němž je si osoba vědoma, že jde o zkreslený vjem.

  • sluchové – pacient v neutrálních zvucích nebo řeči slyší zřetelně jiné zvukové signály nebo řeč. Patří k nim i iluze řeči.
  • zrakové – patří sem i iluze identifikace osob:
    • iluze dvojníka (Capgrasův fenomén) – pacient vidí v blízké osobě někoho, kdo se za ni jen vydává, dvojníka.
    • Frégoliho syndrom – nemocný zaměňuje známou osobu s cizími lidmi
    • iluze metamorfózy – pacient vnímá, že lidé se změnili fyzicky i psychicky v jiné osoby
  • čichové a chuťové
  • hmatové – např. prádlo na těle je vnímáno jako sexuálně dráždivé dotyky domnělého partnera
  • pohybové (kinestetické) – pocit nezvykle snadného nebo naopak obtížného pohybu v důsledku zdánlivě změněné hmotnosti končetin
  • útrobní (viscerální) – pocit změněné funkce či velikosti, tlaku ne pohybu vlastních útrob

2. HALUCINACE
= šalebné vjemy bez jakéhokoliv vnějšího reálného podnětu

– jsou nevývratné
– podle kritičnosti:

  • pravé = pacient věří v jejich realitu
  • nepravé = pseudohalucinace – jsou již při svém vzniku korigovány

– podle složitosti:

  • elementární = jednotlivé smyslové podněty
    • optické (barvy, stíny, odlesky) = fotomy
    • akustické = akoazmata
    • jednotlivá slova = fonémy
    • z oblasti čichu = olfakce, odorace
    • z oblasti chuti = gustace
  • komplexní – souhrny počitků – halucinace postav, zvířat, scén…
  • kombinované – z několika smyslů současně – postava mluví a dotýká se pacienta…
  • asociované – po primární halucinaci následuje další – nemocný slyší hlas, že bude otráven a vzápětí cítí čpavé páry

– podle domnělé lokalizace:

1. smyslové

  • sluchové– nejčastěji jsou slovní a pacient je označuje jako hlasy:
    • imperativní – přikazují
    • teleologické – radí
    • antagonistické n. kontrérní – když se o pacienta hádají
  • zrakové
    • makropsie – objekty jsou větší
    • mikropsie – objekty jsou menší
    • mikrozoopsie (delirium tremens)
    • halucinace liliputánů – vidí zmenšení postavy lidí (del. tremens, atropin a jiné anticholinergní látky)
    • flashbacks = echo fenomény = psychotické reminiscence – spontánně se opakující halucinace a iluze u osob s anamnézou abusu halucinogen. látek
    • autoskopické halucinace – vidění sebe sama, většinou před sebou nebo jinde v prostoru
  • čichové a chuťové – dif dg: aura při epilept. záchvatu a unciformní krize (dráždění uncus gyri hippocampi nádorem)
  • taktilní
  • kinestetické – je přesvědčen, že létá, padá. Zvláštním případem jsou hal. verbálně-motorické (Séglasovy) – jeho ústy mluví jiná, cizí osoba, a graficko-motorické – jeho rukou píše někdo jiný
  • orgánové (viscerální) – své útroby vnímá falešně
  • negativní tělové halucinace – popírají existenci některých částí těla

2. intrapsychické

– odnímání (amputace) nebo vnucování (imputace) myšlenek
– myšlenky jsou ozvučovány, zveřejňovány

3. inadekvátní

– nemocný halucinuje vjemy jiným než příslušným čidlem – např. čichá nohama
– hal. extrakampinní – halucinovaný vjem projikuje mimo dosah svého čidla

PSEUDOHALUCINACE

  • Lhermitterovy pedunkulární pseudohalucinace – při lézi pedunculus cerebri. Jsou to vidiny pohybujících se barevných zvířat a lidských postav (větš. liliputánů). Sám popisuje, že je vidí jako v divadle.
  • Pickovy pontinní vize – vidí, jak se bortí stěny, křiví linie předmětů, prostupují se navzájem předměty i lidé
  • Hypnagogní a vilagogní pseudohalucinace

NONVERBÁLNÍ PROJEVY ILUZÍ A HALUCINACÍ

– naslouchací postoje nebo samomluva u sluchových halucinací
– blažený, extatický výraz – u zrakových, čichových
– zábrany proti halucinacím – masky…

3. PSYCHOSENZORICKÉ PORUCHY

– poruchy syntézy v oblasti jednotlivých analyzátorů – složité vjemy jsou vnímány zkresleně
– od gnostických poruch se odlišují tím, že zde není porušena identifikace a rozpoznávání, je porušena forma vjemu, způsob, jakým se vjem jeví.

  • poruchy vnímání vlastního těla(poruchy tělesného schematu)
    • dysmorfofobie – pocity a obavy, že se jim deformuje část obličeje
    • halucinace vlastního zápachu
    • příznak zrcadla – sleduje s úzkostí transformaci svého obličeje, dlouho a opakovaně se pozoruje v zrcadle, sleduje svůj výtaz, zjev.
  • poruchy vnímání pohybových změn okolí – okolní svět se zdá mrtvý, nepohyblivý, vnímá ho jako cizí, jako ve filmu
  • poruchy vnímání formy předmětů – metamorfopsie – předměty se zdají být znetvořené a pokřivené
  • poruchy vnímání prostoru – dysesterognozie – poruchy vnímání perspektivy – předměty jsou zmnožené (polyopsie), zmenšené (mikropsie), zvětšené (makropsie). Mohou se zdát být na jiném místě než jsou – optická alestezie
  • poruchy vnímání času – dyscronognozie – události trvají buď moc dlouho nebo krátce

příčiny psychosenzorických poruch:

  • organické
  • psychózy
  • medikamenty:
    • pravé halucinogeny – LSD, meskalin…
    • delirogeny – fencyklidin, ketamin, ditran
    • psychostimulancia (amfetamin…)
    • anticholinergika
    • dopaminergní látky (levodopa, amantadin, bromokriptin)
    • analgetika a opiáty (morfin, metadon, buprenorfin)
    • antikonvulziva (fenytoin, etosuximid)
    • kardiovaskulární látky (digoxin, propranolol a další beta blok., chinidin…)
    • antiflogistika (indometacin, salicyláty, kortikosteroidy)
    • antimikrobiální látky (antimalarika, insoniazid, sulfonamidy, tetracykliny)
    • ostatní (cimetidin, ranitidin…)

4. GNOSTICKÉ PORUCHY

– souvisí s poruchou korových analyzátorů při neporušenosti smyslových orgánů

  • Babinského anozognoze levostranné obrny těla – při levostranné hemiplegii při postižení pravé hemisféry – nemocní si deficit neuvědomují a při postavení padají
  • autotopagnozie – neschopnost rozlišovat jednotlivé části vlastního těla (levou od pravé apod.). Gerstmanův syndrom (nejč. při lézi parietálního laloku) = prstní agnózie (neschopnost pojmenovat prsty) + porucha pravolevé orientace + alexie + akalkulie
  • syndrom fantomového údu