Posttraumatická stresová porucha

https://flic.kr/p/meNVsA

Posttraumatická stresová porucha je úzkostnou poruchou, jejíž příznaky se objevují do šesti měsíců od prožití traumatické události rozměru katastrofy. Může se jednat o živelnou pohromu (u nás zejména o povodně), válku, ale také o události menšího rozsahu – přepadení, autohavárii, požár. Porucha se často objevuje i jako následek znásilnění.

Porucha je charakteristická opakovaným a neodbytným znovuvybavováním nebo znovuprožíváním traumatické události ve formě vzpomínek, představ nebo snů. Tyto vzpomínky mají často charakter „záblesků“ (flashbacků). Dotyčný se dále vyhýbá podnětům, které by mu prožitou událost připomněly – vyhýbá se podobným informacím, okolnostem nebo i místu události. Dále jsou přítomny minimálně dva z následujících příznaků:

  • narušený spánek
  • podrážděnost nebo návaly hněvu
  • problémy se soustředěním
  • přehnané úlekové reakce
  • hypervigilita (zvýšená bdělost – „lekavost”)

Někdy pozůstatkem prožité události může být trvající bolest zad nebo hlavy psychického původu, záchvatovité bušení srdce, potíže s dýcháním nebo závratě.

Uvádí se, že asi třetina pacientů s PTSD se uzdraví spontánně i bez terapie, u 40% přetrvávají mírné příznaky a zbytku přetrvávají středně závažné příznaky popř. ke zlepšení vůbec nedojde. U třetiny pacientů se zároveň setkáváme s generalizovanou úzkostnou poruchou.

Z hlediska terapie můžeme rozlišit terapii zaměřenou na jádrové příznaky PTSD a na druhotné příznaky. V případě jádrových příznaků se tedy jedná o flashbacky, vyhýbání se, snížené prožívání radosti, depersonalizaci, hypervigilitu. Z druhotných příznaků pak jde zejména o narušené sociální fungování.
U lehké až středně těžké poruchy stačí buď psychoterapie (většinou KBT nebo psychodynamická terapie), nebo farmakoterapie (většinou SSRI). U těžké formy volíme kombinaci obou. Pokud nasazujeme antidepresiva, začínáme poloviční dávkou první dva týdny. Benzodiazepinům se snažíme vyhýbat pro riziko závislosti. Pokud jsme nebyli v prvním kroku úspěšní, můžeme si vypomoci staršími typy antidepresiv, nízkými dávkami antipsychotik nebo i stabilizátory nálady. Po odeznění příznaků bychom měli pokračovat v léčbě ještě 12-18 měsíců.