Probiotika snižují úzkost a zlepšují paměť

V našem těle se nachází desetkrát více bakterií než buněk vlastního těla. Je tedy zřejmé, že tyto mikroorganismy mají vliv na fungování našeho těla, a to i poměrně zásadním způsobem. Mezi naším organismem a bakteriemi v něm existuje velmi komplexní vztah. Výzkumníci zjistili, že určité kmeny probiotických bakterií mohou mírnit úzkost a podporovat paměť.

Po podání živých probiotických kultur Bifidobacterium longum 1714 malé skupině zdravých mužů zjistili vědci z University College (Cork, Irsko) změněné reakce na mírně stresující události. Také zaregistrovali zlepšení paměti u mužů.

„Předchozí výzkumy ukázaly, že u hlodavců mění probiotika fyziologickou reakci na stres a také u nich vedou ke zlepšení paměti“, uvádí vědec Allen Andrew. „Takže jsme chtěli zkusit, jestli to bude platit i pro zdravé lidské dobrovolníky.“

Ačkoliv se jedná pouze o předběžné závěry, nejedná se o první studii, která by se věnovala propojení  střev a nervového systému. Například je známo, že bakterie ve střevech mohou produkovat neurotransmitery (signální molekuly nervového systému), které jsou přítomny i v mozku – mezi nimi například „hormon štěstí“ – serotonin.

„Zatím toho ještě mnoho nevíme,“ říká Andrew. „Potřebujeme více času na to, abychom zjistili, jak neurotransmitery ve střevech interagují s neurotransmitery v mozku. Tyto výsledky ale ukazují, že i u zdravých dobrovolníků můžete změnit aktivitu nervového systému ovlivněním činnosti střev.“

Kromě testů na paměť procházeli dobrovolníci ve studii i stresovým testem. Zde měli za úkol ponořit ruku do ledové vody po dobu tří minut. Bylo zjištěno, že po požití probiotik prožívali menší úzkost ve srovnání s placebem. Také byly zjištěny nižší hladiny stresového hormonu (kortizolu) v krvi.

„Zajímavé je pro nás ovlivnění výsledků testů paměti. Paměť je asociována s oblastí mozku známou jako hippocampus. Tato oblast je do značné míry ovlivněna stresem,“ uvádí Andrew. „Kortizol sám ovlivňuje činnost hippocampu, proto mohou být výsledky testu na úzkost a testu na paměť takovýmto způsobem spjaty dohromady.“

Účastníci studie byli taktéž požádáni o každodenní hlášení úrovně stresu pomocí online dotazníku. I zde byl zjištěn pokles při užívání probiotik.

Studie má samozřejmé své limity. Například nebyl zkoumán vliv probiotik na podobné funkce u žen. Dle Andrewa je to z toho důvodu, že u žen je hladina kortizolu ovlivněna menstruačním cyklem, proto by bylo vyhodnocování komplikovanější. Studie se také nevěnovala přesnému mechanismu působení probiotik. Hypotézou je působení látek uvolňovaných bakteriemi přes nervus vagus (přímé spojení mozku se střevy), ale dosud to nebylo prokázáno.

Zdroje: IFLScience.com