Rozchody – jak nás změní ztráta partnera?

Bart Booms - https://flic.kr/p/mRY6sa

Někteří z nás se s rozchody vyrovnají lépe, jiní se trápí. Způsob, jakým se vypořádáme se ztrátou partnera, odráží náš pohled na sebe samé.

Identita člověka se v dlouhodobém vztahu proplétá s osobností partnera, jak uvedla mimo jiné Elizabeth Barrett Browningová. Její manžel, Robert Browning, se od ní jednoho dne dozvěděl následující: ,,Roberte, miluji tě nejen za to, jaký jsi. Miluji tě za to, jaká jsem v tvé přítomnosti. Miluji tě nejen za to, jak ses změnil, ale i za to, jak jsi změnil mě. Miluji tě za tu část mého já, kterou jsi mi ukázal.“ Dle vědců mohou naše vztahy dojít tak daleko, že začneme zaměňovat vlastní osobnostní rysy za rysy partnera.

Znamená to tedy, že se naše povaha zásadně změní, když se staneme single? S tím souvisí i to, zda náš osobnostní typ dokáže ovlivnit způsob, jakým na rozchod zareagujeme. Je pravděpodobnější, že zůstaneme sami? Nebo že se hned ponoříme do dalšího vážného vztahu?

Odpovědi na předchozí otázky závisejí v určité míře na pohlaví člověka. Tématem se zabývala americká studie zveřejněná v roce 2000 – byly v ní odhaleny dopady rozvodu lišící se u mužů a žen. Paul Costa Junior s kolegy testovali osobnosti více než 2000 lidí. Účastníci studie byli ve věku 40–50 let; po 6–9 letech byli zkontaktováni ohledně zásadních změn, které se odehrály v jejich životech. Výzkumníci testovali, zda se proměnily i povahy těchto osob.

Může se zdát překvapivé, že dotázané rozvedené ženy vykázaly známky zvýšené míry extroverze a otevřenosti novým zážitkům. Výzkumníci to připisují osvobozujícímu dopadu rozchodu na životy těchto žen. Rozvedení muži naopak projevovali známky nižší svědomitosti a výraznější emoční nestability. Pro muže se dle výzkumníků zdál být rozchod demoralizující.

Ve všech studií však dopady rozchodů na osoby zúčastněné totožné nebyly. Němečtí badatelé zkoumali osobnostní rysy více než 500 žen a mužů středního věku v průběhu 12 let (1994–2006), a to celkem třikrát. Zjistili, že rozvedení muži a rozvedené ženy se po tomto životním momentu staly spíše introvertními. Důvodem může být to, že rozvodem přišli o své společné přátele a známosti. Jejich šance na společenský kontakt tak byly nižší. U rozvedených osob byla rovněž zjištěna snížená míra spolehlivosti – aspekt širšího osobnostního rysu, svědomitosti. K tomuto poklesu mohlo dojít z důvodu absence nutnosti podporovat partnera.

Jak se vypořádat s rozchody?

Přestože dopady rozvodů na extroverzi zúčastněných byly co do počtu skromné, jejich vliv na život člověka může být významný. Obzvláště když víme, že nižší míra extroverze souvisí se zvýšeným rizikem osamění. Dle badatelů bychom si však neměli dělat přílišné starosti. ,,Nenašli jsme důkazy pro tvrzení, že by tato zásadní životní změna měla být předzvěstí dlouhotrvajícího rozkladu člověka,“ sdělili. Rozchod může bolet, ale dokážeme jej překonat.

Nejde pouze o to, že by těžký rozchod ovlivnil naši osobnost. Naše osobnost má totiž vliv také na způsob, jakým na takové odloučení zareagujeme. Letošní studie zkoumala povahu 2000 single lidí žijících ve Flandrech. Cílem bylo jistit, jaké nové vztahy tyto osoby navázaly během období sedmi let od osamění. Flandry – region s jednou z nejvyšších rozvodových statistik Evropy – jsou hojným zdrojem dat pro tento typ výzkumu.

An Katrien Sodermans s kolegy zjistila, že pravděpodobnost rychlého sňatku po rozvodu je u rozvedených extrovertů oproti jiným osobnostním typům vyšší. Osoby s vyšší mírou neurotičnosti oproti ostatním zůstávaly častěji single v 7 letech následujících po rozvodu či si v tomto období prošly několika krátkodobými vztahy. Obě situace naznačují neochotu mužů a žen udělat znovu stejnou chybu. Bylo také zjištěno, že osoby s vyšší mírou svědomitosti častěji navázaly nový vážný vztah, jenž následně mohl vyústit ve sňatek.

Pochyby o tom, kým vlastně jsme, jsou jedním z důvodů, proč jsou rozchody tak stresující. Naše identita se – především v dlouhodobých vztazích – natolik propojují s tou partnerovou, že když o tak blízkého člověka přijdeme, odejde s ním i kus našeho já. To lze pozorovat i ve vnímání sebe sama, jež souvisí s tvrzeními typu ,,Mám jasnou představu o tom, kým jsem“ a jejich vzácností po rozvodu.

Letos zveřejněná studie zjistila překvapivou informaci – reakce mohou být zmírněny naším vnímáním osobnosti, například zda souhlasíme s tvrzeními typu ,,to, co nás určuje, je naše čirá podstata, kterou nelze příliš měnit“. Lauren Howe a Carol Dweck ze Stanfordské univerzity zjistili, že lidé, kteří jsou na sebe velmi přísní, měli sklony k zavržení sebe sama. Považovali danou situaci za jakési odhalení vlastních nedostatků, což pro ně bylo ještě více stresující.

Pozornost bychom měli věnovat také tomu, že rozvod vyvolává pokles extroverze člověka. Bylo by tedy přínosné tento dopad na člověka očekávat a po rozchodu projevit snahu navázat nová přátelství a společenské styky, abychom se vyhnuli osamění. Konec dlouhodobého vztahu pochopitelně jednoduchý nebude, mějte však na paměti, že nemusí být sebeurčující. Pokud byl onen vztah navíc omezující, je více než jasné, že se u vás dostaví pocity naděje a nové chuti do života.

 

Zdroj: bbc.com

Překlad: Petra Stočková

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *