Schizofrenie – vysvětlení pojmu

https://flic.kr/p/opsAHC

Pro většinu populace znamená schizofrenie “rozštěp osobnosti”. Tedy že osobnost člověka se rozdělí na dvě, z nichž jedna je normální, zatímco ta druhá je nebezpečná, agresivní, ohrožující.

Realita je jiná. Uvedená mylná představa je však stále sycena překladem slova schizofrenie, kdy “schisis” znamená “rozštěp”. Lidé se schizofrenií však dvě nebo více osobností nemají. Diagnóza “rozdvojení” se sice velmi vzácně v psychiatrii vyskytuje (mnohočetná porucha osobnosti), není však většinou spojena s agresivitou a podle stávající klasifikace nemá se schizofrenií nic společného.

I samotné vymezení pojmu schiozfrenie není zcela jasné. Kritéria klasifikace MKN jsou, jak si za chvíli ukážeme, sice poměrně striktní, ale nevypovídají nám v podstatě nic o tom, co jsme vlastně diagnostikovali za proces. Raději než o schizofrenii je lepší proto mluvit o “poruše schizofrenního okruhu”, protože u každého probíhá porucha trochu jinak.

Někdy se také můžeme setkat s pojmem psychóza. To je zastřešující pojmem nadřízený pojmu schizofrenie, protože psychóza může vzniknout i v reakci na užívání drog.

Člověk, který trpí psychózou, je někdy označován za “psychotika”. Nezaměňujme jej s “psychopatem”. To je dnes už hanlivý název v minulosti oficiálně používaný pro označení člověka trpící poruchou osobnosti.

Podle čeho stanovíme diagnózu schizofrenie?
Podle klasifikace MKN se jedná o diagnózu schizofrenie, pokud je přítomen alespoň jeden z následujících příznaků:

  1. ozvučování myšlenek, vkládání nebo odnímání myšlenek, vysílání myšlenek
  2. bludy kontrolování, ovlivňování nebo ovládání, zřetelně se projevující pohyby těla nebo končetin nebo zvláštními myšlenkami, činnostmi nebo pocity; bludné vnímání
  3. halucinace hlasů
  4. neustálé bludy jiných typů, které nemohou být podmíněné příslušnou kulturou a jsou zcela nepatřičné

Nebo, pokud jsou přítomny alespoň dva z následujících méně specifických příznaků:

  1. nejasné halucinace jakéhokoliv typu, pokud se vyskytují denně po dobu nejméně 1 měsíce a jsou spojeny s bludy bez jasného emotivního obsahu
  2. neologismy (nově utvářená slova), zárazy myšlení (přerušovaný proces myšlení)
  3. katatonní chování
  4. negativní symptomy – apatie, ochuzení řeči a ploché nebo nepřiměřené odpovědi

Všechny tyto příznaky musí trvat alespoň měsíc, jinak se k diagnózu schizofrenie nejedná.

Pojďme si nyní projít jednotlivé příznaky:

Manipulace s myšlenkami – postižený je přesvědčen, že s jeho myšlenkami někdo manipuluje, zesiluje je, zeslabuje je, že mu někdo vkládá svoje myšlenky nebo že naopak může myšlenky někomu číst, že jej někdo může na dálku ovlivňovat.

Blud je poruchou myšlení. Jedná se o nevývratné přesvědčení. V tomto případě je dotyčný přesvědčen, že jej někdo na dálku ovládá, že je pouze loutka, že jej někdo ovlivňuje, třeba sousedé, že mu někdo hýbe bez jeho vůle končetinami. Bludné vnímání znamená, že vím, že něco není v pořádku, že se někde něco chystá a nevím co a přitom třeba jednotlivé věci, které se mi dějí, mají nějaký společný smysl, jsou propojené, mají mi něco ukázat…

Halucinace hlasů – nemocný slyší hlasy, které se na něj mohou domlouvat nebo které mu mohou radit nebo které mu mohou i nadávat a nabádat ho třeba k sebevraždě. Halucinace jsou poruchou vnímání

Neologismy – jsou nově vzniklá slova, která si vlivem psychotického procesu dotyčný vytváří.

Katatonie je zvláštní stav, který se projevuje i na fyzické úrovni, a to svalovou ztuhlostí. Bývá spojen i tzv. nástavami – můžete pacientovi zvednout třeba ruku a on ji bude v dané poloze držet i několik hodin. Jedná se o závažný stav, který je často spojen s odmítáním stravy a tekutin, tím je ohrožen metabolismus a tedy i život dotyčného.

Negativní symptomy mohou zahrnovat apatii, nedostatek aktivity, vůle, ochuzení řeči, nepřiměřené odpovědi.

Vznik schizofrenie
není zcela jasný. Procento nemocných je v populaci dlouhodobě 1%, proto se nedá říci, že by dnešní uspěchaná doba měla vliv na nárůst výskytu schizofrenie (na rozdíl od nárůstu neurotických poruch, návykových poruch apod.).

Podobně jako u deprese, i u schizofrenie se podílí faktory vnější a vnitřní a podobně jako u deprese je schizofrenie spojena se změnami obsahu neurotransmiterů v mozku. Právě z neurotransmiterů je nejčastěji uváděn dopamin, jehož nadbytek v určitých oblastech mozku vede ke vzniku poruch vnímání (halucinací apod.). Léky, které se používají k léčbě schizofrenie, označujeme jako antipsychotika. Antipsychotika snižují množství dopaminu a tím tlumí příznaky schizofrenie.
Psychoterapie u této diagnózy málo prozkoumaná. V minulosti byla přímo kontraindikována, dnes je oficiální názor takový, že může pomáhat, avšak její možnosti jsou omezené. Bavíme se však v tomto případě o standardních metodách psychoterapie.