Sebevraždy mladistvých – jak jim zabránit?

Rodiče mají vliv

Každý den spáchá sebevraždu 12 mladých lidí. Za každou uskutečněnou sebevraždou se však skrývá 25 neúspěšných pokusů. Šokující statistika. Ukončení života ze strany mladého člověka má dopad na jeho rodinu, školu, vrstevníky a místní komunitu. V tomto článku vám dnes chceme pomoci zabránit takové tragédii.

Zabránit sebevraždě potomka mohou rozpoznáním varovných signálů právě rodiče, a to určením rizikových faktorů (rysů vedoucích k myšlenkám na sebevraždu) a zavedením ochranných opatření (která pomohou vypořádat se se stresem a snížit riziko sebevraždy). Rodiče se zároveň musí naučit, jak s dítětem komunikovat, a případně kde vyhledat odborníky na duševní zdraví. Sebe a své teenagery nyní můžete tohoto nebezpečí zbavit pomocí následujících 7 rad.

  1. Informovat se o faktech

V informovanosti je síla. Pokud máme o sebevraždě mylné informace, může mít celá situace tragický dopad. Naučte se odlišit mýty od reality, abyste dětem dokázali při jejich trápení pomoci.

Mýtus – Mladiství sebevraždy nepáchají

Realita – Sebevražda je hlavním problémem ohrožujícím mladistvé. Je 3. nejčastější příčinou smrti věkové skupiny 10–24 let.

Mýtus – Dotazy ohledně sebevraždy vedou k sebevraždě

Realita – Pokud téma sebevraždy nadnesete empaticky a neodsuzujícím způsobem, dáváte svému dítěti najevo, že se o něj zajímáte a reagujete na jeho emoční nesrovnalosti

Mýtus – Riziko spáchání sebevraždy dokáže určit pouze odborník

Realita – Rodiče a další pečující osoby jsou často těmi prvními, kdo rozpoznají varovné signály. Jsou zároveň schopni zasáhnout v celé situaci citlivě.

  1. Rozpoznat varovné signály

Až čtyřem z pěti pokusů o sebevraždu mladistvých předcházejí jasné varovné signály – naučte se je tedy rozpoznat. Pokud se některý z těchto signálů dostaví, neznamená to nutně, že si vaše dítě chce vzít život. Neignorujte však tato znamení – reagujte na ně okamžitě, se zájmem a promyšleně. Rozhodně je nepovažujte za snahu o získání pozornosti ze strany dítěte!

  • Změny osobnosti: smutek, uzavřenost, podrážděnost, úzkost, vyčerpání, váhavost
  • Změny chování: zhoršení mezilidských vztahů a zhoršení ve škole/v práci, snížené zapojení v příjemných činnostech
  • Poruchy spánku: nespavost, zaspávání, noční můry
  • Změny ve stravování: ztráta chuti k jídlu, úbytek váhy, přejídání
  • Strach ze ztráty kontroly: nevyzpytatelné chování, ubližování sobě nebo druhým

  1. Seznámit se s rizikovými faktory

Naučte se rozpoznávat určité situace a stavy, které souvisejí s vyšším rizikem spáchání sebevraždy.

  • Předchozí pokusy o spáchání sebevraždy
  • Deprese, úzkost
  • Závislost na alkoholu a jiných návykových látkách
  • Pocity beznaděje, bezmoci, viny, osamění, zbytečnosti, nízká sebejistota
  • Ztráta zájmu o přátele, koníčky či činnosti dříve oblíbené
  • Agresivní chování
  • Dítě šikanuje ostatní nebo je samo šikanováno
  • Rušící chování zahrnující potíže s kázní ve škole nebo doma
  • Riskantní chování (řízení v opilosti, činění špatných rozhodnutí)
  • Nedávná/závažná ztráta někoho blízkého (smrt, rozvod, odloučení, rozchod)
  • Sebevražda v rodině
  • Násilí v rodině (domácí násilí, násilí na dětech či zneužívání dětí)
  • Sexuální orientace a zmatení identity (nedostatek podpory či dokonce šikana v průběhu přiznání sexuální orientace)
  • Přístup ke smrtícím prostředkům (zbraně, léky, nože či nelegální drogy)
  • Stigma doprovázející vyhledání pomoci při psychických obtížích
  • Překážky při hledání pomoci při psychických obtížích (jazyková bariéra, nespolehlivé dopravní spojení, finanční náklady)

  1. Znát ochranná opatření

Tato opatření se při zabránění sebevraždám mladistvých jeví jako ochranná:

  • Dovednosti při řešení problémů, vypořádání se s konflikty nenásilným způsobem
  • Silné rodinné vazby, přátelské vztahy a podpora komunity
  • Nulový přístup k smrtícím prostředkům
  • Kulturní a náboženská přesvědčení odrazující od sebevraždy a podporující pud sebezáchovy
  • Snadno dostupné služby
  • Podpora prostřednictvím dlouhodobé lékařské péče

  1. Zavést preventivní opatření

Mějte na paměti, že nejste bezmocní, své dítě před rizikem sebevraždy dokážete ochránit.

  • Komunikujte s dítětem pozitivním způsobem (podávejte mu zpětnou vazbu na jeho výsledky, chvalte úspěchy)
  • Zapojte jej do příjemných činností (členství v klubech, sportování)
  • Přiměřeně sledujte, jak vaše dítě komunikuje s ostatními (SMS, Facebook, Twitter), abyste zajistili jeho bezpečí
  • Seznamte se s okolím vašeho dítěte (kamarádi, spoluhráči, trenéři) a udržujte kontakt s ostatními rodiči z komunity
  • Pravidelně komunikujte s učiteli svého dítěte, abyste zajistili jeho bezpečnost ve škole
  • Omezte přístup dětí k alkoholu, lékům, drogám, nožům a zbraním
  • Mluvte s dětmi o svých obavách – pokud máte pochyby, zeptejte se jich přímo
  • Objasněte přínos terapie a léčby vedoucí ke zvládnutí příznaků
  • Konzultujte své obavy s dalšími dospělými v životě vašeho potomka (učitelé, trenéři, rodinní příslušníci)
  • Situaci proberte s praktickým lékařem svého dítěte

  1. Mluvit o sebevraždě

Přestože se zdá být rozprava na toto téma téměř neuskutečnitelná, pomocí následujících tipů ji lze zvládnout.

  • Hovořte klidně, neobviňujte
  • Láskyplně vyjádřete své obavy
  • Vyslovte, jak je pro vás dítě důležité
  • Zaměřte se na své obavy týkající se zdraví a pohody svého potomka
  • Vyjádřete, že rozumíte stresorům, s nimiž se dítě potýká
  • Podpořte myšlenku vyhledání odborníka (vyhledejte vhodná pracoviště)
  • Ujistěte dítě, že vyhledáním odborné pomoci se může vše změnit k dobrému

  1. Vyhledat služby zaměřené na duševní zdraví

Odborníci na duševní zdraví mohou být těmi nejvhodnějšími parťáky, kteří vám dokáží pomoci celou situaci zvládnout.

  • Zaujměte příslušná opatření pro ochranu dítěte
    • Pokud máte pocit, že něco není v pořádku
    • Pokud si všimnete varovných signálů
    • Pokud u dítěte rozpoznáte několik rizikových faktorů
  • Vyhledejte poskytovatele zdravotní péče, který se se sebevraždami mladistvých již setkal
    • Zvolte odborníka, s nímž se vy i vaše dítě cítíte dobře
    • Aktivně se zapojte do terapie
  • Pokud je riziko bezprostřední, zavolejte 155, nebo s dítětem vyhledejte nejbližší pracoviště

Zdroj: psychologybenefits

Překlad: Petra Stočková

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *