Způsobuje nám marihuana duševní choroby?

Torben Hansen - https://flic.kr/p/4v9zbC

Marihuana je v Austrálii nejčastěji užívanou nelegální drogou, přičemž ji během života okusí 1 ze 3 dospělých. V některých zemích světa je její konzumace legální, někde ji dokonce doporučují lékaři. Co však kouření trávy dělá s vaším duševním zdravím? Potenciální škoda, kterou užívání marihuany napáchá, závisí mimo jiné na dvou zásadních věcech.

První je věk, kdy začnete marihuanu užívat – především, pokud k tomu dojde před 18. rokem života. Konzumace této drogy během klíčových období vývoje našeho mozku má totiž vliv na omezení počtu synapsí (kdy dojde k vymazání starých nervových spojů). Dále působí na vznik bílé kůry mozkové. Ta má na svědomí přenos signálů v mozku.

Dalším zásadním faktem je, jak často si marihuanu dopřejete, v jakém množství a po jak dlouhou dobu. Vše je znát především, pokud si ji dáte minimálně 1x týdně. Čím větší je její množství (nebo čím silnější je dávka), tím více THC, hlavního psychoaktivního komponentu marihuany, přijímáte. THC má na svědomí činnost v těch oblastech mozku, které se podílejí na regulaci našich emočních prožitků.

Deprese a úzkost

Mnohé studie zkoumající souvislost mezi konzumací marihuany a duševními chorobami (deprese, úzkost) však co do metodologie nezohlednily faktory s tímto související. Malé množství studií, které byly dosud provedeny, měly c ohledně souvislosti mezi užíváním marihuany a duševním zdravím.

Souhrn dosavadního výzkumu z roku 2014 došel k závěru, že užívání marihuany představuje pro uživatele mírné riziko vzniku deprese. Nebylo však bohužel v silách výzkumu stanovit, zda užívání této drogy depresi způsobilo, nebo jestli tento stav spíše odrážel souvislost mezi užíváním marihuany a sociálními problémy jejího uživatele. Konzumace konopí souvisí i s dalšími faktory zvyšujícími riziko deprese. Mezi ně řadíme například zanechání studia či nezaměstnanost.

Vztah mezi užíváním marihuany a úzkostí je rovněž složitý. Lidé marihuanu často používají kvůli jejím euforickým a relaxačním účinkům. Někteří z nás však při její konzumaci prožijí pocity úzkosti či paranoie. Lze tedy říci, že někoho marihuana dokáže zbavit úzkosti či stresu, jiným však tyto pocity může přivodit.

Souhrn dosavadního výzkumu z roku 2014 došel k závěru, že užívání marihuany představuje pro uživatele mírné riziko vzniku deprese. Autoři však uvádějí, že přestože důkazy podporující koexistenci užívání marihuany a úzkosti mají značnou váhu, nelze s přesvědčením tvrdit, že marihuana úzkost přímo způsobuje.

Dvě nedávná šetření zkoumající užívání této drogy ve Spojených státech amerických nebyla zařazena do těchto předchozích výzkumů. Šetření využívala informace z let 2001˗2002 a 2004˗2005. V nich byly zahrnuty nejrůznější proměnné, jako například demografický status a rodinné zázemí.

V každém z šetření byla odhalena významná souvislost mezi konzumací marihuany a propuknutím depresivních a úzkostných poruch. Jakmile však byly brány v úvahu ony proměnné a jejich dopad na celou záležitost, nebyla již výše uvedená souvislost natolik markantní.

Vztah mezi konzumací této drogy a depresivními a úzkostnými poruchami je velmi složitý a je mimo jiné ovlivněn i důvody uživatelů marihuany k její konzumaci. Vliv má i prostředí, v němž se jedinec nachází. Marihuana tedy může být využita pro lepší vypořádání se se sociálními komplikacemi, které však nemusely být způsobeny přímo jejím užíváním.

Schizofrenie

Vztah mezi užíváním marihuany a rizikem vzniku symptomů psychózy byl naopak v mnoha různých článcích dobře podepřen. Tento výzkum odhalil, že časté užíváním marihuany v brzkém věku je jednou z příčin vzniku psychózy. Faktor četnosti užívání a věku uživatele se vzájemně ovlivňuje s dalšími rizikovými faktory – např. rodinnou anamnézou psychózy, zneužíváním jedince v dětství a projevy genů COMT a AKT1. Kvůli těmto interakcím je obtížné stanovit přesnou roli konzumace marihuany ve vzniku psychózy, která by se jinak (kdyby nebyla marihuana užita) nedostavila.

Bez ohledu na to není souvislost mezi užíváním marihuany a psychózou překvapující. Existuje totiž výrazná podobnost mezi akutními a přechodnými účinky užívání marihuany a symptomy psychózy. Mezi ty řadíme poškozenou paměť, kognici a zpracování vnějších podnětů. Kvůli tomu je pro jedince obtížné se učit a vybavovat si nové věci. Tento stav však může nabýt i jiných rozměrů v podobě pošetilého uvažování a halucinací.

Je nám také známo, že u lidí s již existující psychotickou poruchou může konzumace této drogy výrazně zhoršit projevy příznaků nemoci. Výsledky výzkumů tedy naznačují, že užívání marihuany může urychlit nástup psychózy průměrně o 2,7 let.

Riziko vzniku schizofrenie se s délkou užívání marihuany a s narůstajícími dávkami drogy rovněž zvyšuje. Lidé dopřávající si ji pravidelně mají oproti neuživatelům dvojnásobně vyšší riziko onemocnění touto poruchou. Ti z nás, kdo si marihuanu někdy během života dopřáli, jsou ohroženi o 40 % vyšším rizikem oproti abstinentům. Je tedy důležité toto zvýšené riziko vnímat. Poměr jedinců s psychózou je mezi běžnou populací i mezi uživateli marihuany nízký. Současné odhady uvádějí, že pokud by dlouhodobé užívání marihuany bylo považováno za spouštěč psychózy, zvýšily by se míry výskytu ze 7 na 1000 u neuživatelů marihuany a z 14 na 1000 u konzumentů této drogy.

Zdroj: iflscience.com

Překlad :Petra Stočková

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *