Demence postihuje 47 milionů lidí na celém světě. Každý rok je tato nemoc diagnostikována 9,9 milionům osob, z nichž 2/3 tvoří ženy. Jedná se o složitý syndrom způsobený mnoha příčinami – typické příznaky (ztráta paměti a kognitivní degradace) se co do závažnosti a doby propuknutí u jednotlivých pacientů liší.
Dopady léčby jsou rovněž variabilní, v současnosti však nemoc představuje vysilující komplikaci. Ta má na svědomí postupné zničení pacientovy schopnosti prožít normální život. Nová studie mapující rozsáhlý výzkum však přichází s drsným odhalením – přibližně 1/3 případů demence může být vyřazena, pokud se dotyční budou vyvarovat následujících 9 faktorů, nebo je alespoň zmírní.
Všech těchto 9 faktorů – jak bylo představeno v BBC News a v Alzheimer´s Association International Conference v Londýně – přispívá k nástupu demence. Faktory jsou seřazeny od těch, které představují nejvyšší riziko:
- ztráta sluchu v průběhu života (9 % rizika)
- nedokončené střední vzdělání (8 % rizika)
- kouření (5 %)
- dřívější neléčená deprese (4 %)
- fyzická nečinnost (3 %)
- sociální odloučení (2 %)
- vysoký krevní tlak (2 %)
- obezita (1 %)
- cukrovka 2. typu (1 %)
Přestože projevy demence jsou četnější v pokročilejším věku jedince, mají tyto faktory vliv na postupné oslabování propojení v mozku. Zároveň se podílejí na usnadnění postupu demence o několik desetiletí později.
Uvedené faktory se podílejí na 35 % rizika onemocnění demencí, což znamená, že pokud se na ně zaměříme, můžeme vymýtit téměř 1/3 případů onemocnění. Celosvětové náklady na léčbu demence – aktuálně se jedná o 818 miliard dolarů – by mohly být výrazně sníženy.
Celkově lze říci, že zdravý životní styl je klíčem (stejně jako u ostatních nemocí) k dlouhému životu člověka. Zbylých 65 % rizika je v současné době mimo naši kontrolu. Do této oblasti bychom mohli zařadit například nárůst shluku bílkovin v mozku (přední příčina Alzheimerovy choroby), genetické mutace vedoucí k poškození mozku atd.
Při pohledu na seznam rizikových faktorů se nelze nepozastavit nad ztrátou sluchu. Výzkumníci totiž uvedli, že nedostatek slyšitelného prostředí lidem upírá formu kognitivního zpracování, které se jiným dostává. To může dále vést ke zvýšenému sociálnímu odloučení a depresím, což rovněž přispívá k nástupu demence.
Jiné faktory jsou průhlednější, například úroveň vzdělání – vědci vysvětlili, že lidé, kteří se vzdělávají a učí i v pokročilejším věku, mohou dosáhnout výrazně nižších rizik onemocnění demencí. Přestože nadměrná konzumace alkoholu a nezdravý životní styl nebyly zařazeny mezi rizikové faktory, je pravděpodobné, že by tyto nezdravé návyky rovněž mohly přispět k diagnóze demence.
Zdroj: iflscience.com
Překlad: Petra Stočková
