KODAŇ – Přítomnost Alzheimerovy choroby dokáže odhalit rychlý test pootočení hlavy.
Dle nové studie budou pacienti, jež se při odpovídání na jednoduché otázky otáčejí ke svým pečovatelům, pravděpodobněji poznamenaní Alzheimerovou chorobou oproti mírné kognitivní poruše či frontotemporální demenci.
,,Otočení hlavou by mělo být považováno za varovný signál. Přestože se jedná o neurčité varování, u Alzheimerovy choroby bychom měli zpozornět, pokud se tento signál dostavuje v průběhu kontroly u lékaře opakovaně,“ sdělil vedoucí autor studie, Miguel Tábuas Pereira. Pereira pracuje na oddělení neurologie v Centro Hospitalar e Universitário de Coimbra v Portugalsku. ,,Čím častěji se onen signál dostavuje, tím je pro danou nemoc typičtější.“
Zjistilo se také, že přítomnost tohoto rysu souvisí s biomarkery Alzheimerovy choroby včetně proteinu tau a fosforylovaného tau proteinu v mozkomíšním moku. Studii představil Dr Pereira na kongresu Evropské akademie neurologie v roce 2016.
Ačkoli byl tento rys poprvé vypozorován před více než 20 lety (a byl považován za typický pro Alzheimerovu chorobu), neexistuje v současnosti velký počet výzkumů věnovaný právě tomuto nenápadnému náznaku.
Aktuální studie se zúčastnilo 78 pacientů s mírnou kognitivní poruchou (se ztrátou paměti) či s frontotemporální demencí. Zúčastnění podstoupili kompletní neuropsychiatrické vyšetření včetně zkoumání biomarkerů mozkomíšního moku (i amyloid beta, tau a fosforylovaného tau). Při vyhodnocení musela být přítomna ošetřující osoba pacienta, k níž dotyčný cítil důvěru.
Z výzkumu byli vyloučeni pacienti trpící vážnou formou demence či afatickou demencí. Rovněž nemohli být zkoumány osoby neschopné spolupracovat na průběhu výzkumu. Zúčastnění podstoupili následující testy: the Mini-Mental State Examination (MMSE), the Montreal Cognitive Assessment a Geriatrickou škálu deprese. Pohled pacientů na vlastní nedostatky v kognitivních funkcích byl rovněž probádán.
Ono pootočení hlavou bylo definováno jako záměrné otočení hlavou směrem k pečovateli nacházejícímu se přibližně v metrové vzdálenosti a v úhlu 45° směrem od pacienta. K tomuto pohybu došlo při odpovídání na pět po sobě jdoucích předem určených otázek, které pacientovi pokládal lékař. Mezi dané otázky patřilo například: ,,Kdy jste naposledy jedl/a?“ a ,,Kolikátého je dnes?“. Pootočení hlavou bylo hodnoceno na stupnici od 0 do 5. Výsledná hodnota pokusu závisela na počtu otočení signalizujících pacienta hledajícího pomoc u svého opatrovníka.
K typickému pootočení hlavou došlo u 30 z 36 zúčastněných (83,3 %) trpících Alzheimerovou chorobou. Pacienti s mírnou kognitivní poruchou se k tomuto pohybu uchýlili ve 12 případech z 27 (44,4 %). Četnost pohybů byla vyšší u první skupiny. Střední hodnota byla u pacientů s mírnou kognitivní poruchou 0, u pacientů s Alzheimerem 1.
Přínosem studie je odhalení značných rozdílů v závažnosti pootočení hlavou u pacientů s mírnou kognitivní poruchou a u trpících Alzheimerovou chorobou. Rozdíly byly rovněž patrné mezi pacienty s Alzheimerem a frontotemporální demencí.
,,Zjistili jsme, že se ono pootočení hlavou častěji dostavuje u pacientů trpících Alzheimerovou chorobou oproti trpícím mírnou kognitivní poruchou či frontotemporální demencí,“ sdělil Dr Pereira.
Theodor Landis, MD, čestný profesor neurologie na Ženevské univerzitě a někdejší předseda oddělení klinických neurověd, vnímá studii jako původní. ,,Je velmi neobvyklé odhalit takový typ klinicky zaměřených jevů,“ uvedl.
Dr Landis se dotázal, zda výzkumníci uvážili možnost jednostranné poruchy sluchu pacientů. ,,Pokud totiž pacienti neslyšeli dobře, projevili onu tendenci pootočit hlavou.“ Tento fakt nebyl objektivně otestován. Dr Pereira uvedl, že z výzkumu byli vyřazeni pacienti trpící naprostou ztrátou sluchu.
Zdroj: medscape.com
Překlad: Petra Stočková
