Panická porucha patří mezi časté a přitom poměrně závažné poruchy. Hlavní projevem jsou záchvaty výrazné úzkosti (tzv. panické záchvaty neboli ataky), které nejsou spojeny se žádnou konkrétní situací a nelze jej předvídat – přichází nečekaně. Tím se liší od fobií, když záchvat úzkosti je vyvolán konkrétním podnětem. Záchvat úzkosti trvá většinou do půl hodiny a…

Fobie patří mezi nejčastější neurotické poruchy. Fobie jsou charakteristické tím, že v kontaktu s určitým podnětem dochází k prožití výrazného strachu. Úplně nejčastější jsou tzv. specifické fobie. Jedná se o fobie vázané na určité objekty nebo situace. Jsou tak časté, že většina lidí je považuje za normální a pomoc odborníka ve většině případů nevyhledá. Specifické fobie…

Cyklotymii a dystymii řadíme mezi trvalé poruchy nálady. Trvalé znamená, že příznaky musí být přítomny alespoň dva roky. Jen pro srovnávní – u deprese trváme na dvou týdnech. Cyklotymie jedná se trvalou poruchu nálady, pro kterou je charakteristické kolísání (cyklování) nálady. Nálada tedy kolísá od depresivní k hypomanické. Důležité je, propad nálady nesmí být natolik…

Člověk, u kterého se vyskytují pouze manické fáze bez jediné následné deprese, je spíše raritou, než pravidlem. Porucha, u které dochází ke střídání depresivních a manických fází, se označuje jako bipolární afektivní porucha. Dříve se jí říkalo maniodepresivní psychóza (nebo jen maniodeprese), kdy „maniodepresivní“ asi vystihuje podstatu nemoci lépe, zatímco „psychóza“ však nemá s poruchami…

Sedativa jsou látky, které navozují sedaci – zklidňují. Hypnotika jsou látky, které vyvolávají spánek. Většina běžně používaných sedativ ve vyšších dávkách navozuje spánek. Proto se sedativa a hypnotika často uvádí společně. I. generace hypnotik zahrnovala barbituráty a nebarbiturátová léčiva. Barbituráty (např. fenobarbital, pentobarbital apod.) však byly zatíženy řadou rizik a nežádoucích účinků. Velmi snadno se…

Nejedná se o nemoci, ale o extrémně vystupňované povahové a charakterové rysy, které vedou k poruchám sociální adaptace. Počátek poruch se dá vystopovat již v dětství a definitivní podoby nabývá v dospělosti. PARANOIDNÍ PORUCHA OSOBNOSTI – povaha málo společenská, nedůtklivá, vztahovačná, s malým smyslem pro humor – překrucují neutrální gesta a poznámky druhých lidí, cítí v…

Alzheimerova demence patří mezi nejčastější demence vůbec. Představuje až 60% všech demencí. Uvádí se, že ve věku 65 let trpí touto formou demence asi 3% populace. Na každých dalších 5 let věku připadá dvojnásobný výskyt. U Alzheimerovy choroby rozlišujeme dvě formy: forma s časným začátkem se objevuje před 65. rokem život a mívá rychlejší průběh…

Přesný mechanismus vzniku není zcela ještě znám. Víme dost o procesech, které se při této chorobě dějí v mozku. Nevím však, jak všechny tyto chorobné změny zastavit a zvrátit. Bylo zjištěno, že u Alzheimerovy demence dochází ke změnám v mozku. Ty se týkají jak buněk (neuronů), tak i prostorů mezi nimi. V okolí neuronů dochází…

Zatím neexistují běžně používané metody, pomocí kterých bychom mohli například z krve diagnostikovat Alzheimerovu chorobu. Spoléháme se tedy pouze na diagnostická kritéria. Vycházíme z obecných kritérií demence a u Alzheimerovy demence je ještě nutné, aby u pozdní formy byl pouze pomalý vývoj choroby a/nebo aby postižení paměti převládalo nad postižením intelektu. Dále je nutné vyloučit…

Hlavním příznakem deprese je chorobně smutná (depresivní) nálada. Tato nálada se většinou nedá zlepšit vnějšími událostmi a trvá minimálně dva týdny. Často je možné vysledovat její kolísání, např. ráno může být horší a k večeru se postupně zlepšovat. Jindy může mít nálada opačný charakter – ráno je o něco lepší, zatímco s přibývající únavou a blížícím…

Při diagnostice deprese se evropská psychiatrie opírá o tzv. Mezinárodní klasifikaci nemocí – MKN-10. V USA existuje obdoba označovaná jako DSM-V. V klasifikaci MKN jsou uvedeny všechny existující psychické poruchy a také hlavně kritéria, pomocí kterých můžeme tyto poruchy diagnostikovat. O depresi můžeme tedy z hlediska MKN mluvit, jsou-li splněna následující kritéria: A) musí být přítomny alespoň 2…

Deprese můžeme dělit z několika hledisek: 1. podle závažnosti Podle závažnosti dělí Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN) depresi na lehkou, středně těžkou a těžkou – podle počtu přítomných příznaků. 2. podle délky trvání Deprese, která trvá déle než dva roky, se označuje jako chronická. Chronická deprese postihuje asi 10-20% nemocných. Jestliže se v životě dotyčného člověka…

Zjednodušeně můžeme říci, že deprese se podle vyvolávající příčiny dělí na primární a sekundární. Většina depresí je primárních, proto se jim budeme věnovat až po stručném popisu sekundárních depresí. Sekundární deprese je druhotná a nemusí se při jejím vzniku výrazněji uplatňovat psychika dotyčného. Sekundární deprese se může rozvinout jako následek přímého poškození mozku, např. úrazem,…

Spánek je jedním z nejcitlivějších ukazatelů psychického zdraví člověka. Stačí jen mírná zátěžová situace a řada lidí na ni reaguje zhoršeným usínáním, přerušovaným spánkem, předčasným probouzením nebo jejich kombinací. Není proto divu, že špatný spánek je problémem velké části populace – během života postihne až třetinu obyvatel západních zemí. Je to problém natolik rozšířený, že…

Mezi další poruchy spánku patří nadměrná spavost, neboli hypersomnie. Ta se projevuje nadměrnou ospalostí přes den, dotyčný si musí dopřát spánek i během dne. Porucha může být opět součástí jiných chorob (ať už fyzických nebo duševních), proto je nutné důkladné vyšetření nejen psychiatrem, ale i praktickým lékařem popř. lékařem jiné odbornosti. Narkolepsie je poměrně zajímavou…

Spánek za normálních okolností probíhá v určitých cyklech. Každý cyklus trvá asi hodinu a půl a skládá se ze dvou fází – REM a NREM (non REM). Tyto fáze můžeme od sebe snadno odlišit pomocí vyšetření EEG (elektroencefalografie). Můžeme na ně však také usoudit prostým pozorováním spícího člověka. Fázi REM poznáme podle toho, že dotyčný…

Sekundární deprese je druhotná a nemusí se při jejím vzniku výrazněji uplatňovat psychika pacienta. Sekundární deprese se může rozvinout jako následek přímého poškození mozku, např. úrazem, drogami, léky, infekcí. Poznáme ji tak, že často odeznívá po odstranění této příčiny. Tyto deprese jsou charakteristické tím, že nemusí být vyjádřena většina příznaků typické deprese. Z léků se…

Patří mezi poměrně vzácné demence. Řadíme ji mezi tzv. presenilní demence – objevuje se tedy už kolem 50. roku života. Příčinou této demence jsou zvláštní proteinové částice označované jako priony. Postižení mozku je celkové, bez jednoznačné preference k té či oné části či laloku. Průběh je poměrně rychlý – smrt nastává od objevení se prvních…

Huntingtonova choroba je neurodegenerativním onemocněním, které umíme diagnostikovat, neumíme jej však léčit. Dominují u ní neurologické příznaky – typické trhavé pohyby, poruchy chůze apod. Demence se u této choroby začíná projevovat zhruba od 40. roku života. Je pro ni kromě postižení kognitivních funkcí typická celková zpomalenost, dále depresivní nálada s častými sebevražednými sklony, paranoidita. V…