V psychiatrii se držíme rozdělení duševních poruch podle Mezinárodní klasifikace nemocí (MNK-10):
Jak už název napovídá, u této demence jsou postiženy hlavně frontální (čelní) a případně i temporální (spánkové) mozkové laloky. Dochází k jejich atrofii, tedy úbytku tkáně v nich – úbytku neuronů. Tzv. Pickova choroba znamená, že v postižených neuronech jsou navíc přítomna tzv. Pickova tělíska. Klinický obraz je však stejný. V klinickém obraze tedy vidíme…
Patří mezi vzácnější demence. Je pro ni charakteristický nález tzv. Lewyho tělísek v neuronech mozkové kůry. Lewyho tělíska jsou jinak typická pro Parkinsonovu chorobu. V případě této demence se však nachází v mozkové kůře a aby toho nebylo málo, jsou v kůře přítomny i alzheimerovské změny. Průběh je většinou pozvolný, plíživý. Objevují se však náhlé…
Vaskulární demence je po Alzheimerově chorobě druhou nejčastější demencí vůbec. Představuje asi 20-30% všech demencí. Na třetím místě se pak nachází demence smíšené – zahrnující jak procesy alzheimerovské, tak vaskulární. Mezi rizikové faktory řadíme hlavně hypertenzi, vysoký cholesterol, aterosklerózu, pak samozřejmě kouření, cukrovku apod. Vaskulární demence vzniká při postižení cév mozku. V podstatě zde dochází…
Zatím neumíme léčit příčinu Alzheimerovy choroby. Můžeme však její postup alespoň částečně zpomalit. Terapie je zaměřena jednak na poruchy paměti a intelektu (tedy kognitivních funkcí) a jednak na související BPSD – tedy zejména poruchy chování. Pro léčbu poruch paměti a intelektu užíváme takzvaná kognitiva. Pro jednoduchost k nim řadíme i látky zamezující nadměrnému vstupu vápníkových…
Schizotypní porucha představuje dlouhodobý stav s výkyvy, které mohou připomínat schizofrenii. Chybí však jasné vyjádření schizofrenních příznaků, celkový obraz je nezřetelný. Proto také projevy musí být přítomny alespoň dva roky, než můžeme diagnózu schizotypní poruchy stanovit. V americké psychiatrické klasifikaci je tato porucha považována za poruchu osobnosti – tzv. schizotypální poruchu osobnosti. Naše klasifikace ji…
Pro většinu populace znamená schizofrenie “rozštěp osobnosti”. Tedy že osobnost člověka se rozdělí na dvě, z nichž jedna je normální, zatímco ta druhá je nebezpečná, agresivní, ohrožující. Realita je jiná. Uvedená mylná představa je však stále sycena překladem slova schizofrenie, kdy “schisis” znamená “rozštěp”. Lidé se schizofrenií však dvě nebo více osobností nemají. Diagnóza “rozdvojení”…
„Alkohol“ je označení pro řadu chemických látek, které mají určité shodné znaky. Běžně se označení alkohol používá pouze pro jednu z těchto látek, známou jako ethanol. Ethanol je psychotropní návykovou látkou. Psychotropní znamená, že mění naše vědomí. Na alkohol se dále vytváří závislost (návyk), a to jak fyzická, tak psychická. Alkoholu se věnujeme již v…
I když to nemusí být na první pohled patrné, alkohol působí na organismus a psychiku tlumivě. V první fázi dochází k uvolnění nálady, živější emotivitě a zvýšené fyzické aktivitě. To vše je dáno tím, že jsou alkoholem utlumeny přirozené brzdící mechanismy. Proto lidé, kteří běžně působí chladně a kontrolují své chování, vlivem alkoholu „roztávají“, stávají…
Tzv. škodlivé užívání je definováno jako poškození tělesného či duševního zdraví nebo narušení mezilidských vztahů v důsledku konzumaci alkoholu. Konzumace by měla být dlouhodobá, alespoň jeden měsíc trvající. TĚLESNÉ ZDRAVÍ Alkohol (ethanol) sám o sobě je toxickou látkou. Ne náhodou se přidává do desinfekčních prostředků, vod po holení apod. V organismu je ethanol zpracováván pomocí…
Na závislost na návykových látkách se díváme jako na duševní poruchu, kterou jsme schopni léčit. Na alkoholu vzniká jak psychická, tak fyzická závislost. Nejprve vzniká závislost psychická. Ta se projevuje silnou touhou po alkoholu (tzv. craving [krejving] neboli bažení) potížemi v kontrole užívání alkoholických nápojů (dotyčný není schopen „říci si dost“) postupným zanedbáváním jiných zájmů…
Nejprve je přítomna počáteční fáze. Pro tu je charakteristické, že hlavním motivem je zde dosažení úlevy, uvolnění, zlepšení společenského kontaktu. Nemusí zde docházet k opilosti, pití je však stále častější a pravidelnější. Následuje plynulý přechod do varovné neboli prodromální fáze. Zde alkohol nepředstavuje vítanou příležitost, ale již drogu, která je pro dotyčného nutností. Ten je…
Ženy a alkohol Téma závislosti žen na alkoholu není často otevírané, my jej však považujeme za nutné zmínit kvůli určitým odlišnostem oproti mužům. Obecně samozřejmě platí, že vyšší riziko alkoholismu je u žen, které mají narušené vztahy (s manželem, s příbuznými, s kamarádkami), nestálé zaměstnání nebo je jejich zaměstnání neuspokojuje. Riziko je vyšší u žen,…
Odvykací stav neboli také stav z odnětí se rozvíjí, nemá-li člověk závislý na alkoholu alkohol k dispozici. Odvykací stav může mít rozličné podoby. Někdy může být tak nenápadný, že jej ani nezpozorujeme, jindy může být tak výrazný, že bezprostředně ohrožuje život člověka. Jelikož na alkoholu vzniká psychická i fyzická závislost, i odvykací stav může mít…
Delirium tremens Delirium obecně je porucha vědomí. Nejedná se o bezvědomí, při kterém vědomí po určitou dobu zcela chybí, ale o změnu obsahu vědomí. Při deliriu je v popředí snové prožívání reality, dotyčný s ní není v plnohodnotném kontaktu, naopak jsou často přítomny halucinace, na které pak reaguje. Delirium může vzniknout jako projev závažného odvykacího…
Jak léčit odvykací stav? Pokud se jedná o mírný odvykací stav spojený s nevolností a mírným třesem, který se objevil u člověka nepožívajícího velká množství alkoholu, pak často není třeba ani odborné pomoci. Pokud jsou příznaky výraznější, je přítomen velký třes, nevolnost, zvracení, pocení, vysoký tlak, nestabilita, pak je nutné zajistit odbornou pomoc. Rozvíjí-li se…
Jaké jsou možnosti léčby? Léčba může probíhat ambulantně, tedy za kontrol v psychiatrické ambulanci, nebo ústavně, tedy za hospitalizace. Ambulantní léčba Ambulantní léčba znamená docházení do psychiatrické ambulance. Buď se může jednat o psychiatra pro dospělé, nebo o psychiatra specializujícího se vyloženě na léčbu závislostí v tzv. AT (alkohol a jiné toxikomanie) ambulanci. Frekvence setkávání…
Léky představují pouze doplňkovou možnost léčby a samy o sobě člověka ze závislosti „nevytáhnout“, pokud on sám nebude motivovaný. Mohou však snižovat chuť na alkohol nebo vyvolávat velmi nepříjemné stavy po požití alkoholu. Antabus (účinná látka disulfiram) je asi nejznámějším lékem. Antabus je předepisován psychiatrem a užívá se většinou dvakrát týdne – tableta se rozpustí…
Psychotické poruchy neboli psychózy představují širokou skupinu poruch, pro které je charakteristické narušení vnímání (jsou přítomny halucinace) a myšlení (jsou přítomny nevývratná přesvědčení, tedy bludy). Typickým příkladem psychotického onemocnění je schizofrenie. Psychotické příznaky se však mohou rozvinout také jako následek dlouhodobého abusu (zneužívání) psychotropní návykové látky. V případě alkoholu se rozvíjí většinou až po letech…
Stejně jako může být u deprese nálada patologicky pokleslá, stejně tak může být i patologicky nadnesená, veselá. V případě nadměrně veselé nálady mluvíme o tzv. mánii. Mánie je odborný termín, který nemá nic společného např. s pyromanií apod. Mánie pro nemocného představuje poměrně lákavý stav, kterého se bude chtít jen těžko zbavit – proto je…
Myšlenky na sebevraždu (suicidum) se u těžších forem deprese objevují poměrně často. Je třeba rozlišovat mezi vágními úvahami, kdy si nemocný uvědomuje, že jej to na světě nebaví, že je tady na obtíž, že by tady radši nebyl, a mezi konkrétními úvahami, jak a kdy život ukončit. V prvním případě mnohdy stačí pravidelné konzultace s…
