Zatím neumíme léčit příčinu Alzheimerovy choroby. Můžeme však její postup alespoň částečně zpomalit. Terapie je zaměřena jednak na poruchy paměti a intelektu (tedy kognitivních funkcí) a jednak na související BPSD – tedy zejména poruchy chování.
Pro léčbu poruch paměti a intelektu užíváme takzvaná kognitiva. Pro jednoduchost k nim řadíme i látky zamezující nadměrnému vstupu vápníkových iontů do neuronů, který také přispívá k jejich rychlému zániku. A řadíme sem také ginkgo biloba.
Zbylá farmakoterapie zaměřená na zlepšení kognitivních funkcí zatím není uvedena do praxe. Mnoho látek je však ve stadiu vývoje.
Léčba nekognitivních příznaků:
- na poruchy chování používáme zejména antipsychotika II. generace – tiaprid, risperidon, olanzapin. Ze starších pak melperon a haloperidol.
- v případě delirií haloperidol, popř. klomethiazol
- benzodiazepinům (Diazepam, Lexaurin, Neurol, Rivotril apod.) se snažíme vyhýbat! Prohlubují zmatenost, zvyšují riziko pádů, zvyšují riziko dechových potíží.
- u poruch spánku Z-hypnotika – pozor ale na zrakové halucinace u starších osob. Proto raději opět antipsychotika II. generace
- u depresí SSRI antidepresiva
Léčba Alzheimerovy demence by však měla být komplexní – zahrnovat jak kognitiva, tak úpravu režimu – životospráva, pohyb, cvičení mozku.
