Úzkosti a deprese patří mezi závažné duševní problémy. Výrazně narušují prožívání člověka a v určitých situacích mohou být velmi nebezpečné. Jak v případě úzkostí, tak depresí existuje široká plejáda léčebných možností, které se liší účinností u jednotlivých lidí. Překvapivé však je, že někteří výzkumníci doporučují řešit tyto psychické stavy nízkými dávkami halucinogenních drog.
Ačkoliv může užívání halucinogenů za účelem zmírnění úzkostí znít nelogicky, bylo zjištěno, že užívání nízkých dávek LSD – cca jedné desetiny obvyklé dávky (tedy 10-20 mikrogramů oproti běžným 100-200 mikrogramům) – každý čtvrtý den může být efektivní terapií. Pokud je LSD podáváno správným způsobem, uživatel nezažije halucinace, traumatické zážitky a ani nebude trpět zhoršením kognitivních funkcí.
James Fadiman, psycholog známý svým důkladným výzkumem psychedelik, je přívržencem tohoto způsobu léčby, známého také jako „mikrodávkování“ („microdosing“). Uvádí: „Díky užívání mikrodávek LSD mají lidé větší chuť do jídla, lépe spí, často se také vrací ke cvičení jógy nebo k meditaci.“
Před pěti lety uspořádal Fadiman experiment. Zaslal instrukce k mikrodávkování lidem, kteří měli k LSD blízko a měli své vlastní zdroje této látky. Následně je požádal, aby zdokumentovali své zkušenosti, a to nejen v tom smyslu, jak se změnil jejich každodenní život, ale i jak se změnilo jejich chování k ostatním.
Tyto „trip reporty“ mu byly počtu několika stovek stovkách zaslány zpět a drtivá většina z nich byla pozitivní. „Jsou to úplné odhady, ale vyplývá z nich, že se zlepšila celá řada různých potíží. Vypadá to, jako by se lidé opět dostali do rovnováhy,“ dodal. „Může dojít ke zlepšení funkce centrálního nervového systému nebo mozkového kmene nebo LSD může zlepšovat třeba funkci mitochondrií.“ Jenom pět z vrácených reportů popisovalo negativní zkušenost. Ostatní udávaly návrat depresí nebo úzkostí po ukončení mikrodávkování.
Fadiman publikoval průkopnickou studii o výhodách halucinogenů už v roce 1966. Zaměřil se v ní zejména na efekt zvýšení kreativity pomocí LSD. Možnosti experimentů v této oblasti jsou poměrně omezené, už jen proto, že se jedná o ilegální látku. Fadiman doufá, že solidní vědecké výzkumy – oproti jeho „terénním“ výzkumům – dříve nebo později proběhnou a budou zaměřeny na mikrodávkování. K tomu je však třeba schválení ze strany FDA (Food and Drug Administration, obdoba našeho SÚKL).
Je třeba zdůraznit, že samovolné užívání psychedelik za účelem léčby duševních poruch, zejména bez studií, které by tuto metodu podporovaly, může být velmi nebezpečné. Uživatelé se vystavují riziku požití vysoké dávky LSD, u které nebyl léčebný efekt prokázán a u které naopak mohou převážit negativní účinky.
Matthew Johnson, výzkumník psychedelik na John Hopkins University, uvádí, že „o pozitivním efektu LSD nemáme dostatek důkazů. Benefity plynoucí z užívání LSD jsou možné a velmi zajímavé, ale tvrzení, že ‘všechno se dá do pořádku a půjde správným směrem a člověk bude v dobré náladě’ – no, takové dny můžeme zažívat i bez jakékoliv farmakologické intervence.”
Zdroj: IFLScience.com
