Vnímání je aktuální odraz reality v našem vědomí zprostředkovaný senzorickými receptory. Na periferní část receptoru působí podnět, který vyvolá vzruch. Vzruch je veden do mozku, kde v příslušné oblasti vyvolá počitek. Současně působí více podnětů, vzniká tedy více počitků. Ty se integrují s minulou zkušeností a vzniká komplexní vjem.
PORUCHY VNÍMÁNÍ, KT. NEJSOU PATICKÉ:
1. smyslové klamy
2. Purkyňovy paobrazy (následné barevné kontrasty)
3. živá představa
4. eidetizmus – schopnost věrně se živou senzorialitou v představě reprodukovat viděnou nebo slyšenou skutečnost. Běžný u dětí do 15 let, u umělců…
5. pareidolie – fantazijní dotváření reálných neurčitých útvarů
6. synestezie – asociace a zaměňování vjemů z různých čidel (např. barevné slyšení)
PATICKÉ PORUCHY VNÍMÁNÍ:
1. ILUZE
= zkreslené, deformované vjemy vyvolané skutečným reálným podnětem
– vnímající své iluzi bezvýhradně věří. Pseudoiluze = patický vjem, při němž je si osoba vědoma, že jde o zkreslený vjem.
- sluchové – pacient v neutrálních zvucích nebo řeči slyší zřetelně jiné zvukové signály nebo řeč. Patří k nim i iluze řeči.
- zrakové – patří sem i iluze identifikace osob:
- iluze dvojníka (Capgrasův fenomén) – pacient vidí v blízké osobě někoho, kdo se za ni jen vydává, dvojníka.
- Frégoliho syndrom – nemocný zaměňuje známou osobu s cizími lidmi
- iluze metamorfózy – pacient vnímá, že lidé se změnili fyzicky i psychicky v jiné osoby
- čichové a chuťové
- hmatové – např. prádlo na těle je vnímáno jako sexuálně dráždivé dotyky domnělého partnera
- pohybové (kinestetické) – pocit nezvykle snadného nebo naopak obtížného pohybu v důsledku zdánlivě změněné hmotnosti končetin
- útrobní (viscerální) – pocit změněné funkce či velikosti, tlaku ne pohybu vlastních útrob
2. HALUCINACE
= šalebné vjemy bez jakéhokoliv vnějšího reálného podnětu
– jsou nevývratné
– podle kritičnosti:
- pravé = pacient věří v jejich realitu
- nepravé = pseudohalucinace – jsou již při svém vzniku korigovány
– podle složitosti:
- elementární = jednotlivé smyslové podněty
- optické (barvy, stíny, odlesky) = fotomy
- akustické = akoazmata
- jednotlivá slova = fonémy
- z oblasti čichu = olfakce, odorace
- z oblasti chuti = gustace
- komplexní – souhrny počitků – halucinace postav, zvířat, scén…
- kombinované – z několika smyslů současně – postava mluví a dotýká se pacienta…
- asociované – po primární halucinaci následuje další – nemocný slyší hlas, že bude otráven a vzápětí cítí čpavé páry
– podle domnělé lokalizace:
1. smyslové
- sluchové– nejčastěji jsou slovní a pacient je označuje jako hlasy:
- imperativní – přikazují
- teleologické – radí
- antagonistické n. kontrérní – když se o pacienta hádají
- zrakové
- makropsie – objekty jsou větší
- mikropsie – objekty jsou menší
- mikrozoopsie (delirium tremens)
- halucinace liliputánů – vidí zmenšení postavy lidí (del. tremens, atropin a jiné anticholinergní látky)
- flashbacks = echo fenomény = psychotické reminiscence – spontánně se opakující halucinace a iluze u osob s anamnézou abusu halucinogen. látek
- autoskopické halucinace – vidění sebe sama, většinou před sebou nebo jinde v prostoru
- čichové a chuťové – dif dg: aura při epilept. záchvatu a unciformní krize (dráždění uncus gyri hippocampi nádorem)
- taktilní
- kinestetické – je přesvědčen, že létá, padá. Zvláštním případem jsou hal. verbálně-motorické (Séglasovy) – jeho ústy mluví jiná, cizí osoba, a graficko-motorické – jeho rukou píše někdo jiný
- orgánové (viscerální) – své útroby vnímá falešně
- negativní tělové halucinace – popírají existenci některých částí těla
2. intrapsychické
– odnímání (amputace) nebo vnucování (imputace) myšlenek
– myšlenky jsou ozvučovány, zveřejňovány
3. inadekvátní
– nemocný halucinuje vjemy jiným než příslušným čidlem – např. čichá nohama
– hal. extrakampinní – halucinovaný vjem projikuje mimo dosah svého čidla
PSEUDOHALUCINACE
- Lhermitterovy pedunkulární pseudohalucinace – při lézi pedunculus cerebri. Jsou to vidiny pohybujících se barevných zvířat a lidských postav (větš. liliputánů). Sám popisuje, že je vidí jako v divadle.
- Pickovy pontinní vize – vidí, jak se bortí stěny, křiví linie předmětů, prostupují se navzájem předměty i lidé
- Hypnagogní a vilagogní pseudohalucinace
NONVERBÁLNÍ PROJEVY ILUZÍ A HALUCINACÍ
– naslouchací postoje nebo samomluva u sluchových halucinací
– blažený, extatický výraz – u zrakových, čichových
– zábrany proti halucinacím – masky…
3. PSYCHOSENZORICKÉ PORUCHY
– poruchy syntézy v oblasti jednotlivých analyzátorů – složité vjemy jsou vnímány zkresleně
– od gnostických poruch se odlišují tím, že zde není porušena identifikace a rozpoznávání, je porušena forma vjemu, způsob, jakým se vjem jeví.
- poruchy vnímání vlastního těla(poruchy tělesného schematu)
- dysmorfofobie – pocity a obavy, že se jim deformuje část obličeje
- halucinace vlastního zápachu
- příznak zrcadla – sleduje s úzkostí transformaci svého obličeje, dlouho a opakovaně se pozoruje v zrcadle, sleduje svůj výtaz, zjev.
- poruchy vnímání pohybových změn okolí – okolní svět se zdá mrtvý, nepohyblivý, vnímá ho jako cizí, jako ve filmu
- poruchy vnímání formy předmětů – metamorfopsie – předměty se zdají být znetvořené a pokřivené
- poruchy vnímání prostoru – dysesterognozie – poruchy vnímání perspektivy – předměty jsou zmnožené (polyopsie), zmenšené (mikropsie), zvětšené (makropsie). Mohou se zdát být na jiném místě než jsou – optická alestezie
- poruchy vnímání času – dyscronognozie – události trvají buď moc dlouho nebo krátce
příčiny psychosenzorických poruch:
- organické
- psychózy
- medikamenty:
- pravé halucinogeny – LSD, meskalin…
- delirogeny – fencyklidin, ketamin, ditran
- psychostimulancia (amfetamin…)
- anticholinergika
- dopaminergní látky (levodopa, amantadin, bromokriptin)
- analgetika a opiáty (morfin, metadon, buprenorfin)
- antikonvulziva (fenytoin, etosuximid)
- kardiovaskulární látky (digoxin, propranolol a další beta blok., chinidin…)
- antiflogistika (indometacin, salicyláty, kortikosteroidy)
- antimikrobiální látky (antimalarika, insoniazid, sulfonamidy, tetracykliny)
- ostatní (cimetidin, ranitidin…)
4. GNOSTICKÉ PORUCHY
– souvisí s poruchou korových analyzátorů při neporušenosti smyslových orgánů
- Babinského anozognoze levostranné obrny těla – při levostranné hemiplegii při postižení pravé hemisféry – nemocní si deficit neuvědomují a při postavení padají
- autotopagnozie – neschopnost rozlišovat jednotlivé části vlastního těla (levou od pravé apod.). Gerstmanův syndrom (nejč. při lézi parietálního laloku) = prstní agnózie (neschopnost pojmenovat prsty) + porucha pravolevé orientace + alexie + akalkulie
- syndrom fantomového údu
