Hospitalizace v lůžkovém zařízení může být dobrovolná nebo nedobrovolná. Popisované okolnosti platí zejm. pro psychiatrické léčebny, rámcově však platí i pro psychiatrická oddělení nemocnic, i když zde mohou být samozřejmě rozdíly.
Klient se do léčebny může dostat několika způsoby. Ideální případ je, když je už před přijetím v péči ambulantního psychiatra, který usoudí, že lůžkové zařízení poskytuje větší možnosti a svému klientovi tak vypíše doporučení do léčebny – tzv. parere.
Další možností je, že klient přijde sám bez doporučení – zde je riziko, že přijímací lékař léčebny jej odmítne a spíše doporučí ambulantní péči – ovšem to se nestává často.
Přijetí k hospitalizaci se může konat i proti vůli klienta, a to například cestou RZP, někdy i v doprovodu policie – týká se např. schizofrenie spojené s neklidem nebo intoxikací návykovou látkou, kdy je klient nebezpečný sobě nebo svému okolí.
První příjmové vyšetření, během kterého je i stanovena rámcová diagnóza, se koná většinou na centrálním příjmu léčebny, odkud je pak klient odeslán na konkrétní oddělení. Centrálním příjem většinou funguje 24 hodin denně, během noci je zajištěn službukonajícím lékařem.
Během příjmu tedy lékař provede stručné vyšetření klienta, zváží, zda je jeho pobyt indikován a pokud má podezření (zejména u osob staršího věku) na podíl somatických nemocí na psychickém stavu, doporučí před přijetím do léčebny ještě interní nebo neurologické nebo i jiné odborné vyšetření – léčebna totiž většinou nedisponuje dostatečným vybavením. Lékař také rozhoduje o tom, zda je klient přijat dobrovolně nebo nedobrovolně.
Poté je klient odeslán na oddělení – které může být otevřené nebo uzavřené, záleží právě na okolnostech přijetí. Tady se jej ujme personál oddělení – většinou sestry, které klienta seznámí s během oddělení a nechají si od něj podepsat potřebné dokumenty – např. o tom, že klienta informovaly o jeho právech a povinnostech – a provedou své základní vyšetření, které může zahrnovat i otázky stran požadavků klienta na stravu, alergie apod.
Jakmile se klient na oddělení „zabydlí“, je vyšetřen lékařem oddělení. Vyšetření zahrnuje zjištění okolností přijetí, aktuální potíže (psychické i tělesné) a také odebrání anamnézy – tedy dotazování se na život klienta před přijetím do léčebny – informace o rodině, o osobním životě, o nemocích, o vzdělání, o sociální situaci, o zaměstnání, o závislostech, předcházející léčbě apod. Pokud se klient již léčí v psychiatrické ambulanci, pak je vhodné, aby měl u sebe seznam léků, které bere – pokud tento seznam není již součástí doporučení k přijetí od ambulantního psychiatra. Proto je vhodné, pokud je léčba klientem zamýšlená a přitom nemá doporučení od svého psychiatra, zajistit si seznam všech léků, které mu byly předepisovány, a to jak psychiatrických, tak – zejména ve vyšším věku – i léků od praktického lékaře nebo jiného specialisty.
Po lékařském vyšetření následuje samotná terapie na oddělení, která se liší mezi odděleními a léčebnami. Většinou však zahrnuje kombinaci psychoterapie a farmakoterapie, někdy i léčebnou terapii v různých dílnách.
