Somatoformní poruchy

https://flic.kr/p/8Yvfza
Advertisement

Somatoformní poruchy představují různorodou a poměrně častou skupinu poruch, které mají společné promítání psychických potíží do tělesných příznaků. Tento mechanismus promítání je u lidí poměrně rozšířený, zejména u dětí mají-li jít do školy, začne je bolet hlava nebo břicho. Zde však nabývá až patologických rozměrů. U takovýchto pacientů narážíme často na společné rysy:
Prvním z nich je tzv. alexitymie, tedy nedostatečný kontakt se svými pocity a prožíváním. Dotyčný se například dostane do situace, která by jej za normálních okolností rozčilila. Neprožívá však žádný hněv, ani si jej není vědom. Místo toho jej, v rámci somatoformní poruchy, začne bolet břicho na určitém místě.

Pacienti se dostávají k psychiatrovi často až jako k poslední instanci, když lékaři ostatních odborností začnou mít podezření na psychickou příčinu potíží nebo si s nemocným prostě neví rady. Pacient má v té době již za sebou řadu různých vyšetření – ultrazvuk, rentgen, CT, laboratorní odběry – všechna jsou však v normě. Nezřídka, jsou-li bolesti lokalizovány do oblasti žlučníku, je tento odoperován, aby se potíže po několika týdnech od operace objevily znovu. Dotyční mají problémy s pracovní výkonností. Dále mohou mít narušené vztahy.

Důležité je, že příznaky nejsou pod vědomou kontrolou dotyčného. Nejedná se tedy o simulaci! O simulaci by se jednalo, kdyby svým počínáním pacient cílevědomě směřoval k nějaké výhodě nebo zisku. Zde však jde o nevědomý proces.

Mezi somatoformní poruchy řadíme somatizační poruchu, somatoformní vegetativní dysfunkci,
perzistující somatoformní bolestivou poruchu a hypochondrickou poruchu.

U somatizační poruchy musí potíže trvat alespoň 2 roky a neexistuje pro ně odpovídající tělesná příčina. Důležité je, že dotyčný tento fakt odmítá přijmout a neustále se dožaduje dalších vyšetření. Příznaky většinou plynou z těchto tělesných systémů – trávícího (bolesti břicha, nevolnost, průjmy, zvracení…), kardiovaskulárního (bušení srdce, potíže s dýcháním…) a urogenitálního (potíže s močením, nepříjemné pocity, u žen menstruační potíže…). Po psychické stránce u dotyčného často diagnostikujeme depresivní náladu, napětí, úzkosti, v anamnéze pak vidíme stresující situace, narušené vztahy apod. Terapie spočívá zejména v psychoterapii. Specifická farmaka neexistují, zkusit můžeme antidepresiva.

Hypochondrická porucha je charakterizována úzkostným sebepozorováním a strachem z nemoci – dotyčný se obává, že má jednu nebo maximálně dvě závažné tělesné choroby. Zatímco u somatizační poruchy se tedy jedná o nepříjemné příznaky a prožitky bez toho, aniž by si pacient stanovil diagnózu, u hypochondrické poruchy má obavy že trpí konkrétní poruchou nebo nemocí. V popředí prožívání hypochondrického pacienta se objevují zejména obavy a napětí, které mu způsobují výrazný stres a narušují jeho schopnost fungovat v normálním životě. Dalším typickým příznakem hypochondrické poruchy je, že pacienti jsou o své domnělé poruše velmi dobře informováni a také sami vyžadují odborná vyšetření, o kterých se dočetli v odborné literatuře. Sami sebe pozorují, měří si několikrát denně puls, tlak, zjištěné hodnoty si pravidelně zapisují, vedou si podrobnou evidenci o svých potížích. Terapie hypochondrické poruchy je poměrně obtížná, základem je psychoterapie, zkoušejí se i nová antidepresiva.

Dysmorfofobie je zvláštní porucha, která je řazena k hypochondrii. Při této poruše je dotyčný přesvědčen, že některá část jeho těla je příliš velká nebo příliš malá nebo se mu nelíbí z jiného důvodu. Na tuto vadu pak svádí své neúspěchy – např. že má problém se seznámit, najít si zaměstnání apod. Zde je nutné vyloučit prostou nespokojenost s vlastním vzhledem (v pubertě normální), dále pak OCD (vtírající se myšlenky zaměřené na vzhled), mentální anorexii. Porucha má tendenci k chronickému průběhu. Základem léčby je psychoterapie. Řada pacientů však i přes léčbu (ke které nejsou motivování, protože jsou přesvědčeni o své pravdě) podstupuje opakovaně plastické operace.

U somatoformní vegetativní dysfunkce se příznaky týkají vegetativních, vůli neovlivnitelných funkcí. Typické jsou zde potíže s trávením, dýcháním, močením. Dále bolesti u srdce bez jasného původu apod.
Pro perzistující (přetrvávající) somatoformní bolestivou poruchu jsou typické dlouhodobé bolesti určité části těla.

Další články
Close

Jak se vypořádat se sezónní afektivní poruchou?

Severní polokouli čeká zima, což s sebou přináší komplexní depresivní onemocnění. To ovlivňuje náladu, spánek a chuť k jídlu. Když se podzim stává brzkou zimou, vše se...