Kognitiva jsou látky, jejichž posláním je zlepšování kognitivních funkcí – pozornost, učení, paměť apod. Tyto kognitivní funkce jsou zejména postiženy u demencí. Existuje vícero demencí, v praxi se nejčastěji setkáváme s Alzheimerovou chorobou a vaskulární demencí. Kognitiva jsou látky, které má smysl vzhledem k mechanismu účinku podávat pouze u Alzheimerovy choroby. U Alzheimerovy choroby podáváme…
Neuron je specializovanou buňkou, která je základní jednotkou mozkové tkáně. Neuronů je v mozku asi 100 miliard (100 000 000 000). Zjednodušeně řečeno, každý neuron se skládá ze dvou částí – z buněčného těla a výběžku (tzv. axonu). Výběžek slouží k předávání signálu dalšímu neuronu. Na těle neuronu se nachází speciální výběžky – označované jako…
Farmakoterapie znamená, že léčíme za pomoci léků, tedy farmak. Jedná se o látky ovlivňující psychické funkce prostřednictvím ovlivnění funkce mozku. Psychofarmaka můžeme rozdělit dle účinku do následujících skupin: Antipsychotika – používají se k léčbě psychotických příznaků například u schizofrenie Antidepresiva – zlepšují náladu a další příznaky depresivního syndromu Anxiolytika – působí proti úzkosti Stabilizátory nálady…
Stabilizátory nálady neboli thymoprofylaktika jsou látky, které působí pro mánii nebo depresi aniž by vyvolaly přesmyk do opačné polarity. Lithium je vůbec nejdéle používaným preparátem (od roku 1949), přesto stále není znám jeho přesný mechanismus účinku. Účinek po jeho nasazení se dostavuje v průběhu asi dvou týdnů, proto je vhodné kombinovat jej s rychleji působícími…
Antipsychotika jsou farmaka určená k léčbě psychotických příznaků. Prvním antipsychotikem byl v roce 1952 chlorpromazin (Plegomazin) a představoval revoluci v psychiatrii – zkrátila se doba hospitalizací, pacienti se mohli vracet do normálního života a také vznika celá řada hypotéz o vzniku psychických poruch. Chlorpromazin a další antipsychotika, která byla vytvořena v 60.-80. letech 20. století,…
Dobře ovlivňují pozitivní příznaky (halucinace, bludy, dezintegrace myšlení), ale nemají dostatečný vliv na negativní symptomy (autizmus, oploštělou emotivitu, apatii), kognitivní dysfunkci mohou i zhoršovat. Ovliněné receptory blokáda postsynaptických D2/D3 receptorů v mezolimbické, nigrostriatální, tuberoinfundibulární a mezokortikální oblasti blokáda presynaptických D2/D3 receptorů po 12 týdnech nastupuje depolarizační blokáda dopaminového systému Blokáda D2 receptorů v mezolimbické oblasti vede k redukci…
Ovlivňují nejen pozitivní příznaky, ale i příznaky negativní, afektivní a kognitivní. Extrapyramidové reakce nejsou tak časté, antipsychotika nezvyšují prolaktinemii, nepůsobí prokonvulzivně ani toxicky. – blokují histaminové H1 a serotoninové S2 receptory – tím zvyšují tělesnou hmotnost, což může mít v některých případech za následek rozvoj cukrovky II. typu a hypertriacylglycerolemie 1. SELEKTIVNÍ ANTAGONISTÉ DOPAMINOVÝCH D2/D3…
I. generace hypnotik zahrnuje zejména barbituráty – např. fenobarbital. Barbituráty jsou zatíženy takovou mírou nežádoucích účinků, interakcí s léky a jiných rizik, že se dnes již nepoužívají. Do II. generace hypnotik řadíme benzodiazepiny (BZD). III. generace zahrnuje již novější hypnotika, která mají méně nežádoucích příznaků a méně rizik, stále jsou však zatížena rizikem závislosti. Řadíme sem…
Anxiolytika jsou léky obecně zaměřena nejenom proti úzkosti, ale také na mírnění neklidu, napětí, strachu, fobií a trémy. Často se kombinují s jinými léky nebo postupy, zejm. antidepresivy, a psychoterapií. Asi nejpočetnějším představitelem anxiolytik jsou tzv. benzodiazepiny (dále jen BZD). Anxiolytika proto můžeme zjenodušeně rozdělit na benzodiazepinová a nebenzodiazepinová. Benzodiazepiny (BZD) jsou i přes své…
Antidepresiva jsou psychiatrické léky, jejichž posláním je zlepšit náladu a další příznaky depresivního syndromu. Z hlediska mechanismu účinku můžeme antidepresiva rozdělit do základních čtyřech skupin: 1) Inhibitory vychytávání monoaminů (tedy neurotransmiterů). Neurotransmiter je obecný název, který zahrnuje poměrně různorodou skupinu sloučenin, i tzv. monoaminy, do kterých řadíme mj. výše zmíněný noradrenalin, dopamin a serotonin. Tato…
Buspiron je nebenzodiazepinové anxiolytikum, které nemá sedativní účinky. Buspiron působí na podobném principu jako moderní antidepresiva. Výhodou tedy je, že na něm nevzniká závislost, nevýhodou je, že může trvat i 2 týdny každodenního podávání, než se projeví efekt. Přípravek se podává třikrát denně, maximální dávka je 60mg. Hydroxyzin (Atarax) je dalším přípravkem nebenzodiazepinového typu, na…
I. generace – tricyklická a tetracyklická antidepresiva (TCA) Název této generace vyplývá ze struktury molekuly účinné látky. Jedná se o první antidepresiva, která byla vůbec vytvořena a nasazena v terapii. Kromě antidepresivního mají i účinek analgetický, působí tedy i proti bolesti. TCA inhibují vychytávání noradrenalinu a serotoninu, na koncentraci dopaminu vliv přímo nemají. Některá z…
III. generace inhibuje vychytávání jen jednoho neurotransmiteru, a podle toho se dále dělí na: – antidepresiva inhibující zpětné vychytávání serotoninu (SSRI a SARI), – antidepresiva inhibující zpětné vychytávání noradrenalinu (NARI) a – antidepresiva inhibující zpětné vychytávání dopaminu (DARI) A) SSRI (selective serotonin reuptake inhibitor – inhibitory zpětného vychytávání serotoninu) SSRI mají podobné spektrum účinku jako…
SNRI inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu Jedná se o léky, které inhibují vychytávání nejen serotoninu, ale i noradrenalinu (a slabě i dopaminu). Nejužívanějším preparátem je venlafaxin (Velaxin, Elify, Efectin, Argofan, Olwexya). Kromě depresí se podává u úzkostných poruch a u bolestivých syndromů. Doporučená denní dávka 75-375mg. Nežádoucí účinky jsou shodné jako u ostatních preparátů VI. generace…
IMAO (inhibitory monoaminooxidázy) představují samostatnou skupinu antidepresiv. IMAO působí přímo v buňkách, kde tlumí enzym monoaminooxidázu. Monoaminooxidáza (MAO) je enzym, který zodpovídá za rozklad serotoninu a noradrenalinu. Pokud tento enzym zablokujeme, bude serotoninu a noradrenalinu k dispozici více, a to i na synapsích. Inhibitory MAO však nepůsobí pouze v mozku, ale bohužel i jinde na…
Jedná se o antidepresiva, která zvyšují samotné uvolňování serotoninu a noradrenalinu tím, že se navazují na presynaptické neurony. Antidepresivní efekt je navíc posílen tím, že se samy navazují na receptory na postsynaptické membráně a do určité míry tedy imitují serotonin – tím snižují množství nežádoucích účinků. Dá se proto říci, že v podstatě vůbec neovlivňují…
Jedná se o poměrně novou skupinu antidepresiv, které působí přes melatoninové a serotoninové receptory. Melatonin je hormon, který vzniká ze serotoninu v epifýze (části mozku). Jeho hladina silně kolísá v závislosti na tom, zda je den nebo noc. Vzestup hladiny, ke kterému dochází v noci, způsobuje nutkání ke spánku. Ve vyšším věku se jeho produkce snižuje,…
