Úzkostně-depresivní porucha

https://flic.kr/p/niUGDe
Advertisement

Jak už název napovídá, u této poruchy jsou přítomny jak úzkostné, tak depresivní příznaky. Žádný z nich však není vyjádřen natolik, abychom mohli diagnostikovat jednoznačně úzkostnou poruchu nebo klasickou depresivní poruchu. Tato porucha je v klasifikaci řazena mezi neurotické poruchy, ne poruchy nálady.

S pacienty trpícími touto poruchou se buď nesetkáváme, nebo se s nimi setkáváme až příliš často. V každém případě to ze strany lékařů, zejména ne-psychiatrů, vede k podceňování této poruchy. Dalším faktorem k tomu přispívajícím je, že se zde často setkáváme s parasuicidii – tedy sebevražedným chováním, které v konečném důsledku nevede k sebevraždě.

Z výše uvedených důvodů má porucha poměrně špatnou prognózu ve smyslu chronického průběhu. Často je důvodem přiznání invalidního důchodu. Dochází při ní také k narušení vztahů a sociální izolaci dotyčného. Ten se mnohdy ve spolupráci s lékařem ne-psychiatrem snaží problematiku řešit primárně benzodiazepiny, což nezřídka vede ke vzniku závislosti.

Základním příznakem tedy je alespoň měsíc trvající dysforická (rozmrzelá, rozladěná) nálada. Z dalších příznaků se jedná o poruchy spánku, nedostatek energie, únavu, podrážděnost, obavy, beznaději.

Terapie je nejčastěji postavena na kombinaci farmakoterapie a psychoterapie. Z farmakoterapie volíme moderní antidepresiva, tj. SSRI, jako např. sertralin, paroxetin, escitalopram apod., popř. SNRI (venlafaxin). Vypomoci si můžeme dočasně i benzodiazepiny. Z psychoterapie je to nejčastěji skupinová terapie nebo KBT.

Další články
Close

Je hudba vaší vášní? Pak je to znát na vašem mozku

Trávíte celé dny posloucháním hudby? Dle nového výzkumu to napovídá o vašem mozku a povaze. Ukázalo se, že pro lidi, kteří jsou oproti ostatním empatičtější,...