Vyvrácení mýtů doprovázejících halucinogenní látky

iflscience.com - http://cdn.iflscience.com/images/34938528-c43d-5a2e-907e-8a9f5519bf77/content-1489661060-3-psychedelics-will-always-make-you-trip.jpg
Advertisement

Vědci doufají, že jednoho dne budou určité typy halucinogenních látek schváleny k léčebným účelům, například pro léčbu deprese a úzkosti. Co je však pro halucinogenní látky typické? Čím se liší od jiných drog, jako je kokain a alkohol?

1. Halucinogenní látky jsou nejvýznamnějšími párty drogami
Mýtus: Extáze (MDMA), LSD a houbičky (psilocybin) se často považují za drogy ,,rekreační“ či za párty drogy.
Proč se jedná o pouhý mýtus: Mnozí výzkumníci toto označení považují za zcela nemístné. Spousta pacientů léčících se s rakovinou, kteří podstoupili klinické testy na psilocybin (psychoaktivní látku obsaženou v houbičkách), zkušenost s touto látkou rozhodně nepovažují za ,,rekreační“. Ve většině případů totiž halucinace látkou vyvolané navozují paniku, pocity úzkosti a strachu. Někteří popisují svoji náladu za optimističtější, jiní zase po požití látky uvádějí změnu pohledu na určité věci.

2. Jedná se o zcela přírodní látky
Mýtus: Existuje názor, že halucinogenní drogy (např. LSD) jsou na rozdíl od stimulantů (kokain) zcela přírodní.
Proč se jedná o pouhý mýtus: Zatímco dva druhy halucinogenních drog, houbičky a ayahuasca (látka derivovaná z listů rostliny yagé) lze v přírodě skutečně najít, LSD je vyráběno uměle.

3. Halucinogenní látky vždy navodí halucinaci
Mýtus: Když požijete halucinogen, zažijete tzv. trip zahrnující halucinaci. Ta může obsahovat vjemy typu slyšení barev či vidění zvuků.
Proč se jedná o pouhý mýtus: Nedávné studie zkoumající psychedelika (halucinogeny) se zaměřily právě na léčbu pomocí tripu (halucinací). V zásadě se jedná o naordinování plné dávky halucinogenů.

V souvislosti s tímto výzkumem však vědci zaměřili pozornost i na halucinogeny užívané v malých dávkách. Tento způsob zahrnuje podávání drog ve velmi malém množství, kvůli čemuž se halucinace nedostaví. Přestože lidé pracující v Silicon Valley tvrdí, že pomocí tohoto postupu zvyšují svoji pracovní produktivitu, nelze s jistotou tvrdit, že jsou tyto informace bez podrobného výzkumu směrodatné.

4. Vědci už jsou seznámeni se vším, co halucinogeny doprovází
Mýtus: Halucinogeny byly rozsáhle prozkoumány a další výzkum není nutný.
Proč se jedná o pouhý mýtus: V průběhu 20. století postupně získávaly halucinogeny (LSD, yagé) v Evropě a Severní Americe svoji pověst. Ve Spojených státech amerických získávaly na oblibě v 60. letech. Někdy v té době spatřily světlo světa příspěvky Timothyho Learyho a Richarda Alperta popisující ,,pokles ega“. K tomuto došlo vlivem působení kouzelných houbiček.

V roce 1966 však americká vláda postavila halucinogeny mimo zákon – následkem tohoto provádění experimentů spolu s výzkumem zaměřeným na potenciální léčebné účinky halucinogenů znenadání skončilo. Nelze tedy přesně stanovit, zda jsou halucinogeny bezpečné, nebo ne. Nedávný výzkum však přišel s myšlenkou, že se jedná o látky bezpečnější, než za jaké se považují.

 

Zdroj: iflscience.com

Překlad: Petra Stočková

Další články
Close

Lidská paměť má 10x větší objem, než se myslelo

Lidský mozek má stejně jako počítač zásobárnu dat, která určuje, kolik paměti se do něj vejde. Zatímco výpočetní technika dokáže objem, jaký má paměť, vyjádřit...