Účastníci studie prožívající úzkost měli tendence vidět ve tvářích jiných lidí spíše vztek než radost.
Dle tvrzení výzkumníků nám úzkost komplikuje vyznat se v lidských emocích. Problémy související s interpretací výrazů lidských tváří byly již dříve spojeny s několika psychiatrickými poruchami. Lidé se sklonem k úzkostlivosti byli – co se týče tváří vyjadřujících strach – mnohem citlivější.
Nebylo však jasné, jestli takové schopnosti existovaly i u lidí, kteří se dostali do úzkost vyvolávající situace.
,,Zajímala nás především odpověď na otázku Jak naše aktuální míra úzkosti ovlivňuje to, jak vnímáme svět a především emoce ve tváři člověka?“ sdělil Marcus Munafo. Munafo působí jako profesor biologické psychologie na Bristolské univerzitě. Podílel se rovněž na nové studii.
Aby tomu přišel na kloub, zkoumal Munafo s kolegy z univerzity dopad situace vyvolávající úzkost na schopnost 21 zdravých jedinců vyhodnotit z fotografií správně lidské emoce. Co se týče úzkostných poruch, žádný z účastníků studie jimi netrpěl. Míra, do jaké se nechají nějakou situací rozhodit, se lišila.
Každý ze zkoumaných byl opatřen obličejovou maskou, do níž byl vpouštěn buď běžný vzduch, nebo vzduch obohacený o oxid uhličitý. Tento přístup je totiž známý tím, že u člověka vyvolává obavy a napětí, stejně jako zvyšuje tepovou frekvenci a krevní tlak. Po dokončení každé z částí studie participanti pokus zopakovali, avšak tentokrát za použití druhého typu vzduchu, než byl ten původní.
V první části studii zkoumaní pozorovali obrázky – jeden po druhém – vyobrazující mužskou tvář. Ta vyjadřovala různé míry zlosti, smutku, překvapení, znechucení, strachu nebo štěstí. Pro každou emoci existovalo 15 různých snímků, které byly všem účastníkům ukázány hned dvakrát. Jejich úkolem bylo následně přiřadit každé tváři jednu z uvedených 6 emocí.
Druhá část studie probíhala podobným způsobem. Každému z účastníků bylo ukázáno 45 fotek zachycujících celkem 15 tváří. Tentokrát obličeje vyjadřovaly emoci z emocionálního spektra mezi dvěma extrémy (zlostí a štěstím). A co měli dotyční tentokrát za úkol? Měli pozorovaný výraz posoudit. Následně byly oba pokusy zopakovány další skupinou čítající více než 40 jedinců.
Výsledky výzkumu byly zveřejněny v Royal Society Open Science. Zde bylo odhaleno, že po uzpůsobení faktorů (pohlaví, věk, to, jestli byli účastníci celkově úzkostnější) byli jednotlivci v přesném určení správné emoce člověka o 8 % méně úspěšní, pokud vdechovali vzduch doplněný o oxid uhličitý.
,,Jsme obeznámeni s faktem, že úzkost dokáže převzít kontrolu nad poznávacími schopnostmi. Možná proto tedy není překvapující, že při jejím nástupu pozorujeme takový deficit v poznávacích schopnostech,“ uvedl Munafo.
Výzkumný tým také zjistil, že pokud účastníci prožívali úzkost, častěji ve tvářích pozorovali zlost ve srovnání s radostí. K tomu docházelo, když jim byly ukázány snímky zachycující tváře s nejednoznačnou emocí. Souvislost mezi správným určením lidské emoce a úzkosti však byla oslabenější, když byl experiment proveden na větší skupině lidí.
Závěrem výzkumu se zkoumaní zúčastnili také on-line studie. Zde měli za úkol přiřadit 6 emocí k několika mužským a ženským tvářím. Součástí tohoto pokusu byly i fotky zachycující osoby různých etnik. Zkoumaní dále vyplnili sebehodnotící dotazníky, aby mohla být ohodnocena míra jejich úzkosti v daný moment i celkově.
Výsledky čítající reakce 1994 jedinců odhalily, že čím silnější prožívali účastníci výzkumu v daný moment úzkost, tím nepřesnější byla jejich rozpoznání emocí. Výzkumný tým rovněž zjistil, že jakmile byly brány v potaz různé faktory (včetně aktuální míry úzkosti), byli lidé běžně úzkostlivější naopak přesnější při určování výrazů lidských tváří.
,,To vyvolává zajímavou skutečnost, že úzkostlivé založení člověka může souviset s rozpoznáváním emocí zcela jiným způsobem, než tomu je u momentální úzkosti“ řekl Munafo. Zároveň dodal, že – než bude možné přijít s nějakým závěrem – je nutné tyto výsledky ověřit opakováním pokusu.
Tim Dalgleish, klinický psycholog a ředitel klinického výzkumného centra v Cambridge, se do studie nezapojil. Pronesl, že je výzkum zajímavý, ale že vyhodnocení výsledků obsahuje několik zádrhelů.
,,Hlavním problémem je to, že nevíme, jestli (spojení mezi úzkostí a rozpoznáním emoce) nějak souvisí s rozpoznáváním emocí celkově. Nebo jestli při silnější úzkosti člověk automaticky není dobrý ani v provádění jiných úkolů.“ Munafo reaguje tvrzením, že předchozí výzkum neodhalil negativní dopad vdechování plynu obohaceného o oxid uhličitý na poznávací schopnosti.
Dalgleish dodal, že zjištění o tom, že epizody úzkosti, které nesouvisejí se zvýšenými schopnostmi určovat konkrétní emoce (např. strach), tuto souvislost nevylučují. Může se jednat pouze o dopad tohoto vztahu, který je však u celkově úzkostlivějších osob výraznější. ,,To, že nemáme konkrétní důkaz ještě neznamená, že takový důkaz neexistuje,“ vedl Dalgleish.
Zdroj: theguardian.com
Překlad: Petra Stočková
