Proti mozkovým infarktům u starších osob bojuje prostý lék – pocit, že má náš život smysl a má daný směr. Tuto myšlenku naznačily výsledky z Rush Memory and Aging Protect.
Účastníci výzkumu, kteří byli přesvědčeni, že jejich život má smysl, byli méně ohroženi mozkovými infarkty.
,,Duševní zdraví a především pozitivní psychologické faktory – například pocit, že má náš život smysl – se projevily jako velmi účinné činitele ovlivňující zdravotní stav,“ uvedla Patricia Boyleová, PhD, spoluautorka studie a docentka behaviorálních věd na Rush Alzheimer’s Disease Center v Chicagu (stát Illinois).
,,Lékaři si musí být vědomi duševního stavu pacientů a měli by pracovat na povzbuzení chování, které by zlepšilo emocionální stavy, jako je například pocit smyslu života,“ radí Boyleová.
,,Životní smysl se liší u každého z nás. Je proto velmi důležité, abyste přemýšleli o motivaci (například o dobrovolnictví, učení se novým věcem, členství v komunitě), díky níž se vám dostane pocitu uspokojení,“ dodala Lei Yu, PhD, vedoucí studie a doktorandka neurologických věd na Rush Alzheimer’s Disease Center. Studie byla zveřejněna on-line 19. března ve Stroke.
Věnujte se tomu, co vás motivuje
Předchozí výzkum ukázal, že u starších lidí pociťujících, že má jejich život smysl, existuje 2,5x nižší pravděpodobnost propuknutí Alzheimerovy choroby. Nejnovější studie navíc uvádí, že smysl života chrání člověka také před mozkovými infarkty.
Do výzkumu bylo zapojeno 453 účastníků. Všichni podstupovali každoroční fyzické a psychické zhodnocení včetně posouzení toho, do jaké míry pociťují smysl svého života. Takto byli pozorováni až do smrti, přičemž vyhodnocení bylo prováděno průměrně do věku 90 let. Při zapojení do studie žádný z pacientů netrpěl demencí.
U 114 pacientů (25,3 %) byla zaznamenána mozková mrtvice. Při pitvě byly u 154 osob zjištěny makroskopické infarkty (34 %) a mikroinfarkty celkem u 128 osob (28,3 %).
Nejistý postup
Pocit, že má náš život smysl, dokáže snížit riziko vzniku mozkových infarktů úpravou životního stylu. Předchozí výzkum ukázal, že smysl v životě souvisí s nižším rizikem vzniku kardiovaskulárních chorob. Výzkumníci však tvrdí, že výsledky jsou po upravení faktorů (BMI, kouření, cukrovka a krevní tlak; stejně jako opatření před negativními dopady, fyzická aktivita a mozková mrtvice) pouze přibližné.
To, že náš život má smysl, ovlivňuje přímo i naše neuroendokrinní funkce. Dle některých studií pocit pohody souvisí s mnoha markery, například s hladinou kortizolu, adrenalinu a noradrenalinu – je však nezbytné tyto markery podrobněji prostudovat.
Výzkumníci tvrdí, že studie má silná místa. Smysl života byl totiž studován u osob patřících do komunity, které demencí netrpěli. Zkoumaní lidé byli po dobu 5 let sledováni a po smrti jim bylo provedeno neuropatologické vyšetření. Souvislost mezi smyslem života a sníženým rizikem infarktu byla oproti nestálým proměnným výrazná.
Mezi omezeními, která postihují výzkum, je fakt, že studie pracovala s lidmi staršími 80 let, kteří dosáhli ve srovnání s běžnou populací vyššího vzdělání. ,,Výsledky tudíž nemusí korespondovat s ostatními skupinami.“
Zdroj: medscape.com
Překlad: Petra Stočková
