I. generace hypnotik zahrnuje zejména barbituráty – např. fenobarbital. Barbituráty jsou zatíženy takovou mírou nežádoucích účinků, interakcí s léky a jiných rizik, že se dnes již nepoužívají.
Do II. generace hypnotik řadíme benzodiazepiny (BZD).
III. generace zahrnuje již novější hypnotika, která mají méně nežádoucích příznaků a méně rizik, stále jsou však zatížena rizikem závislosti. Řadíme sem tzv. Z-hypnotika, tedy zolpidem, zaleplon a zopiklon. Z-hypnotika mají minimální nežádoucí účinky ve smyslu následné ranní ospalosti, také jejich kombinace s alkoholem nepředstavuje takové nebezpečí jako u předchozích dvou generací. Nezhoršují paměť. I tato generace však může následujícího dne narušit pozornost, proto se nedoporučuje řídit motorová vozidla.
Zolpidem (Hypnogen, Stilnox) – vyrábí se v tabletách po 5 a 10mg. Doporučuje se začít s 5 mg, dávka 10 mg na noc je maximální. U starších osob nad 65 let nebo u osob s onemocněním jater se doporučuje setrvat na dávce 5 mg. Účinek se dostavuje během 15-30 minut po požití a trvá asi 4-6 hodin. Zolpidem v kombinaci s jinými tlumivými látkami (i alkoholem) zvyšuje jejich efekt. Nežádoucí účinky mohou být nevolnost, závratě, bolesti hlavy, noční neklid, zmatenost (zejm. u starším osob), poruchy paměti.
Zaleplon (Sonata) má podobný profil jako Zolpidem, má však kratší dobu účinku, proto se hodí zejména na zhoršené usínání.
Po Z-hypnoticích, zejména u starých osob, se můžeme setkat s halucinacemi a zmateností v průběhu noci, doporučujeme proto poloviční dávky nebo opatrné nasazování.
Do čtvrté generace hypnotik patří melatoninové preparáty, u nás zejm. Valdoxan, který zmiňujeme v kapitole o antidepresivech.
