Účinný způsob, jak si lze vylepšit náladu

Ivan - https://flic.kr/p/dvPheD
Advertisement

Mnozí z nás se po náročném dni uchýlí k nějaké odměně – dáme si oblíbený zákusek nebo vyrazíme za přáteli a doufáme, že se budeme cítit lépe.

Dle nové studie (zveřejněná v Emotion) však tyto naše malé odměny efekt na zlepšení naší nálady ve srovnání s tím, když se neodměníme nijak, v zásadě nemají.

Naši náladu a duševní pohodu může dle výzkumu povzbudit například to, když obdarujeme někoho jiného či uděláme dobrý skutek – sdělila Dr. Katherine Nelsonová, odborná asistentka psychologie na univerzitě v Tennessee. Nelsonová byla zároveň vedoucí autorkou studie.

,,Nepřekvapilo mě, že vstřícnost k ostatním měla tak příznivý dopad na pozitivní pocity člověka a na to, že se mu následně dařilo lépe,“ uvedla.

,,Připadá mi velmi zajímavé, že jakmile tyto dobré skutky směřujeme k sobě samému, nedojde k žádnému posunu v pocitech. Zároveň u sebe nepozorujeme zlepšení psychické pohody,“ dodala. ,,Věřím, že se jedná o velmi zásadní informaci. Lidé jsou totiž často povzbuzováni, aby se ,,odměnili“, díky čemuž se budou cítit lépe. Naše studie však navrhuje, že bychom měli obdarovávat spíše ostatní.“

Součástí studie bylo 473 dobrovolníků rozdělených do 4 skupin. Úkolem každého týmu bylo splnit v průběhu 6 týdnů různé úkoly. Jedna skupina měla konat skutky vylepšující stav jejich okolí – například sbírat odpadky. Další tým se měl postarat o vstřícné skutky konané pro ostatní. Měli například koupit kamarádovi kávu nebo pomoci uvařit večeři členovi rodiny.

Úkolem třetí skupiny bylo projevovat laskavosti sobě – častěji cvičit nebo si vzít den volna. Poslední, čtvrtá skupina, byla skupinou kontrolní a kromě běžných činností se nevěnovala ničemu jinému.

Každý ze subjektů výzkumu vyplnil před jeho zahájením a po něm dotazník, aby mohl být posouzen stav jejich psychické, emoční a sociální pohody. Během výzkumu měli každý týden zhodnotit své pozitivní a negativní emoce.

Výzkumníci zjistili, že ti z účastníků, jež prováděli dobré skutky (ať už pro dobro okolí či pro dobro konkrétních osob) uváděli vnímání pozitivních pocitů častěji, nebo se u nich dostavilo zlepšení nálady oproti těm, kteří odměňovali sami sebe nebo se nepokoušeli o nic.

Ve skutečnosti lidé, kteří odměňovali pouze sebe, neuvedli žádné zlepšení duševní pohody, ani pozitivní pocity.

,,To, že děláme něco pro druhé, nám umožňuje cítit se lépe. Vnímáme tak emoce, jako jsou radost, spokojenost a láska,“ sdělila Nelsonová. ,,Lidé se díky tomu cítili lépe. Prostřednictvím laskavostí jiným osobám totiž pečovali o své sociální vazby. Mohli na sebe také být pyšnější.“

Dle předchozích studií dokázaly dobré skutky nejen zlepšit kvalitu našeho duševního zdraví, ale také naše fyzické zdraví. Jeden z výzkumů totiž uvedl, že altruistické chování napomáhá snížení krevního tlaku a zmírňuje stres.

Dr. Dacher Keltner, profesor psychologie Kalifornské univerzity v Berkeley, sdělil, že konání dobrých skutků aktivuje uvolňování dopaminu, neuropřenašeče v mozku, který má na svědomí náš dobrý pocit ze sebe samých. Díky tomu vnímáme, že sloužíme i někomu jinému než jen sobě.

,,Jedná se o velmi důležitou studii,“ sdělil Keltner, autor připravované knihy The Power Paradox. ,,Její výsledky se připojují k rostoucím důkazům toho, že zaměřením se na dobro ostatních vlastně napomáháme zlepšovat svoji vlastní duševní pohodu. Tento důkaz kontrastuje s  všeobecně přijímaným mýtem, že cesta k dobrému životu vede skrz starání se o sebe.“

Zdroj: huffingtonpost.com

Překlad: Petra Stočková

Další články
Close

Somatoformní poruchy

Somatoformní poruchy představují různorodou a poměrně častou skupinu poruch, které mají společné promítání psychických potíží do tělesných příznaků. Tento mechanismus promítání je u lidí poměrně rozšířený,...