Nová studie odhalila, že defektní geny mohou způsobit změny v moči, které se objeví v raném stádiu Alzheimerovy choroby. Přestože tyto jevy zatím byly pozorovány pouze u hlodavců, mohli by vědci využít nové znalosti při zkoumání choroby u lidí. S ohledem na její rostoucí epidemii by se mohly dostavit příznivé výsledky.
V současnosti je Alzheimerova choroba diagnostikována v momentě, kdy se projeví očividné duševní příznaky, což je příliš pozdě. V této fázi je už mozek značně poškozen, vědci se proto chtějí zaměřit na dříve se objevující projevy, které jsou patrné i u bezpříznakových pacientů. Bude tak možné testovat léky, které by zpomalily (nebo dokonce zastavily) postup onemocnění.
Za prozkoumání stojí moč – po mnoho let byly látky v ní obsažené používány jako indikátory určitých nemocí, pro některé z nich je typické neobvyklé chemické složení, tak jako u některých typů rakoviny prsu. Studie prováděné na myších s Alzheimerovou chorobou již prokázaly, že jedna složka moči je u těchto hlodavců zvýšena, k čemuž dochází před propuknutím typických projevů Alzheimerovy patologie – jmenovitě se jedná o zvýšení množství toxických svazků bílkoviny zvané amyloid beta (Aβ).
K bližšímu prozkoumání myšlenky použili výzkumníci z Monellova centra a z amerického Ministerstva zemědělství tři různé modely Alzheimerovy choroby hlodavců. Jak bylo popsáno v Scientific Reports, každý z nich měl mutaci genu zodpovědného za amyloidový prekurzorový protein (APP) – ten se odloučí a vytvoří (Aβ). Tyto mutace vedou podobně jako u lidí k nárůstu Aβ, který způsobuje povlaky na mozku typické pro pacienty s Alzheimerem.
Tým chtěl zjistit, zda moč hlodavců s Alzheimerovou chorobou obsahovala změny v hladinách nestálých látek, nebo těch snadno vyprchajících. Byl proveden behaviorální ,,čichací“ test, protože myši mají bystrý čich a silnou motivaci hledat a zkoumat pachy. Výzkumníci jim poskytli vzorky moči zmutovaných hlodavců včetně ,,zdravých“ vzorků, a zkoumalo se, jak dlouho je budou myši očichávat. Významné rozdíly v čase stráveném čicháním k mutantským vzorkům ve srovnání se ,,zdravými“ vzorky naznačují přítomnost silného pachu doprovázejícího vzorky moči jedinců s chorobou.
Vědci dále provedli chemické analýzy vzorků, aby zjistili, zda tyto očividné rozdíly byly rozpoznatelné. Odhalili tak přítomnost jedinečných ,,podpisů“ pachů u mutantských myší. Je pozoruhodné, že se změny netýkaly vzhledu jakýchkoli nových látek, které nebyly přítomné u ,,zdravých“ myší, ale spíše množství existujících sloučenin, což by naznačovalo přítomnost metabolických abnormálií způsobených mutacemi.
Nejdůležitější však je, že se tyto ,,podpisy“ v moči objevily před rozvojem detekovatelného množství povlaku, který narostl v mozku, což nás přivádí k myšlence, že změna v koncentracích látek je výsledkem zmutovaného genu než projevem postupu nemoci. To zvyšuje možnost, že podobné biologické indikátory mohou existovat u člověka a mohly by fungovat jako časné indikátory choroby. Potvrzení této myšlenky však vyžaduje hlubší prozkoumání problému. Pokud se však potvrdí, že je domněnka správná, bylo by dle vědců užitečné zkombinovat tato data se zavedenými testy, jako je snímání mozku a kognitivní analýza.
Zdroj: iflscience.com
Překlad: Petra Stočková
