Vaskulární demence je po Alzheimerově chorobě druhou nejčastější demencí vůbec. Představuje asi 20-30% všech demencí. Na třetím místě se pak nachází demence smíšené – zahrnující jak procesy alzheimerovské, tak vaskulární. Mezi rizikové faktory řadíme hlavně hypertenzi, vysoký cholesterol, aterosklerózu, pak samozřejmě kouření, cukrovku apod.
Vaskulární demence vzniká při postižení cév mozku. V podstatě zde dochází k malým infarktům. Mozková tkáň podobně jako tkáň srdeční je velmi citlivá na nedostatek kyslíku a glukózy. Jestliže tyto několik hodin chybějí, dojde k nevratnému poškození (odumření) mozkové tkáně. Na vině je zde postižení mozkových tepének, které nedokáží zajistit dostatečné zásobování tkáně, zejména tehdy, jsou-li zúžené aterosklerózou.
Z toho také vyplývá klinický obraz této demence. Na rozdíl od Alzheimerovy demence zde nedochází k plíživému rozvoji. Postup choroby zde probíhá ve skocích v souladu s tím, jak jsou postupně poškozeny jednotlivé úseky mozku. Osobnost pacienta zůstává poměrně dlouho zachována, stejně tak zůstává zachován i náhled pacienta – uvědomuje si, že trpí demencí. Poměrně časté jsou i poruchy nálady – zejména deprese. Setkáváme se i s neurologickými příznaky – např. postižením reflexů apod. Časté jsou krátce trvající stavy zmatenosti, a to hlavně v noci.
Někdy se můžeme před plným propuknutím tohoto typu demence potkat s několik let předcházejícími tzv. pseudoneurastenickými příznaky. Mezi ně patří difuzní blíže nelokalizovatelné bolesti hlavy, poruchy spánku a závratě. Kromě těchto tří typických příznaků pak můžeme vidět i řadu dalších – hlavně snadnou unavitelnost, sníženou výkonnost, vysokou proměnlivost emocí, podrážděnost, až depresivní náladu, věnování nadměrné pozornosti těmto všem příznakům.
Základem diagnostiky je kromě anamnézy pacienta (viz rizikové faktory výše) a klinického obrazu i zobrazovací vyšetření mozku – CT nebo MRI. Ta poměrně jasně ukáží postižení tkáně mozku.
Terapie
Ideální je prevence – tedy eliminace rizikových faktorů. Dále zabránit vzniku krevních sraženin, které mohou ucpávat cévy v mozku. Z tohoto hlediska je důležitá kyselina acetylsalicylová. Z dalších látek ginkgo biloba. Pak také léky zlepšující prokrvení mozku – nicergolin, naftidrofuryl, pentoxifylin.
