Jak už název napovídá, u této demence jsou postiženy hlavně frontální (čelní) a případně i temporální (spánkové) mozkové laloky. Dochází k jejich atrofii, tedy úbytku tkáně v nich – úbytku neuronů. Tzv. Pickova choroba znamená, že v postižených neuronech jsou navíc přítomna tzv. Pickova tělíska. Klinický obraz je však stejný.
V klinickém obraze tedy vidíme hlavně zpočátku poruchy chování a emotivity. Je typické odbrždění chování, ztráta zábran, plané a nemístné vtipkování. To je vlastně typické i pro jiná poškození čelních laloků např. úrazy nebo nádory. Zde však dochází k další progresi. Spolu se snížením společenských zábran se může objevit i vystupňované a neskrývané sexuální chování. Postupně však dochází k útlumu. Objevuje se apatie, je chudá řeč, zpomalené projevů, postupně až úplná ztráta řeči.
Terapie: na rozdíl od Alzheimerovy nemoci zde není postižen ani tak acetylcholinergní systém, jako serotoninergní systém, proto by mohlo pomoci např. Trittico (trazodon).
