Sekundární deprese je druhotná a nemusí se při jejím vzniku výrazněji uplatňovat psychika pacienta. Sekundární deprese se může rozvinout jako následek přímého poškození mozku, např. úrazem, drogami, léky, infekcí. Poznáme ji tak, že často odeznívá po odstranění této příčiny. Tyto deprese jsou charakteristické tím, že nemusí být vyjádřena většina příznaků typické deprese.
Z léků se nejvíce uplatňují tyto skupiny léčiv:
- antihypertenziva – léky na vysoký tlak krve
- hormonální antikoncepce
- kortikosteroidy
- léky na Parkinsonovu nemoc
- analgetika – léky od bolesti
- benzodiazepiny – léky na zklidnění
- léky proti vředům
- protinádorová léčiva
Z léků proti vysokému tlaku je často uváděn reserpin. Ten se však již neprodává a také jeho vliv na depresi byl zpochybněn. Velmi často předepisované jsou však tzv. beta–blokátory jako propranolol. Ty mohou vyvolat pokles nálady až depresi až v50% případů. Deprese se může objevit s odstupem až několika měsíců a většinou vymizí během několika dnů po vysazení léků.
U starších osob nemocných se srdcem a léčených digoxinem se může deprese spolu se zmateností objevit jako příznak předávkování – proto je vhodné zkontrolovat množství léku v krvi. Deprese se při užívání digoxinu nerozvine zdaleka u všech lidí. Roli zde tedy hrají i další faktory, jako osobní predispozice, vnější okolnosti apod.
Hormonální antikoncepce, kromě toho, že v kombinaci s kouřením výrazně zvyšuje riziko trombózy a embolie, dříve vyvolávala deprese až u jedné třetiny uživatelek. Dnes už se používají moderní přípravky, u kterých je pravděpodobnost velmi malá. Stále však u citlivých žen může vést k poruchám soustředění, k úzkostem, ke špatné náladě. Je však nutné rozlišit, zda tyto příznaky nejsou projevem tzv. premenstruačního syndromu. Pokud je na vině skutečně antikoncepce, pak se příznaky objeví, většinou poměrně záhy po jejím nasazení.
Kortikosteroidy jsou další skupinou léčiv, která může vyvolat depresi. Zde je pravděpodobnost rozvoje deprese závislá na dávce a délce užívání – čím větší dávka steroidů a čím déle je užíváme, tím vyšší je riziko rozvoje deprese. Deprese vyvolané kortikosteroidy se mohou objevit už týden po jejich nasazení a mohou přetrvávat až dva měsíce po jejich vysazení. Samozřejmě existují nemoci, např. autoimunitní, u kterých se bez kortikosteroidů neobejdeme. V takovém případě je vhodné již preventivně nasadit antidepresivní léčbu, protože deprese vyvolané steroidy bývají někdy poměrně závažné a mohou vést i k pokusu o sebevraždu.
Z dalších léků vedoucích k rozvoji deprese se může jednat o antiparkinsonika, např. methyldopu nebo levodopou. Zde opět záleží na dávce a délce podávání, pravděpodobnost rozvoje deprese se udává cca 10%. U Parkinsonovy nemoci bývá často deprese maskována samotnými projevy tohoto neurologického onemocnění.
Je třeba dát si také pozor na léky od bolesti – analgetika. Vysoké dávky i běžně užívaných analgetik mohou vést k rozvoji psychických potíží. Například diklofenak může vzácně vyvolávat depresivní náladu, poruchy spánku a úzkosti, indomethacin vzácně deprese a stavy zmatenosti a ibuprofen vzácně deprese. Z dalších analgetik pak např. tramadol může u části nemocných vyvolávat depresivní stavy a přitom je třeba dát si pozor na kombinaci s antidepresivy, kdy by mohlo dojít ke vzájemnému posílení nežádoucích účinků.
Depresivní nálada může být posilována i dlouhodobým užíváním vysokých dávek benzodiazepinů. Benzodiazepiny často používáme v úvodu léčby deprese v nízkých dávkách a krátkodobě – poté jejich funkci začínají přebírat antidepresiva. Depresivní nálada se může objevit i u dlouhodobých uživatelů benzodiazepinů, u kterých již došlo k vytvoření závislosti a u kterých se proto benzodiazepiny snažíme vysazovat. Zde se deprese může objevit v rámci abstinenčních příznaků. Příkladem benzodiazepinů je např. Xanax, Diazepam, Neurol, Frontin, Rivotril, Lexaurin, Oxazepam apod. – tyto přípravky zde uvádíme jen pro přehled, protože jsou v naší populaci nejčastější.
Z dalších léčiv, která mohou vést ke zhoršení nálady, se může jednat např. některá protinádorová léčiva, vysoké dávky některých nitrožilně podávaných antibiotik apod.
