Málokdo z nás neholduje atmosféře, kterou poskytují procházky u moře nebo pozorování oceánu. Tato naše odvěká náklonnost k oceánu má svůj důvod.
Výzkum publikovaný v aktuálním čísle Health and Place objevil souvislost mezi bydlením s výhledem na oceán a zlepšením duševního zdraví. Výzkumníci z Canterburské univerzity na Novém Zélandu a na Michiganské státní univerzitě zkoumali přístup obyvatel Wellingtonu k modrým a zeleným přírodním plochám. Modrá barva představovala vodní oblasti, jako jsou pláže a oceány, zatímco zelené plochy byly zastoupeny parky a lesy. Přestože je Wellington hlavním městem, nachází se poblíž Tasmánského moře a Tichého oceánu. Tyto údaje výzkumníci porovnali s informacemi získanými z the New Zealand Health Survey – průzkumu pro zhodnocení úzkosti a afektivních poruch.
Po zvážení dalších faktorů (příjem, věk a pohlaví subjektů) byl u lidí, kteří mají výhled na oceán, zjištěn dobrý stav duševního zdraví.
Můžete si myslet, že tento pozitivní dopad byl způsoben tím, že lidé žili poblíž přírody. Studie však upřesnila, že zelené plochy (parky a lesy) neměly na duševní zdraví podobně příznivý účinek jako plochy modré.
Spoluautor studie, Amber Pearsonová, vysvětlila, čím může být onen dopad způsoben. ,,Důvodem může být fakt, že modré plochy byly přírodní, zatímco zelené oblasti zahrnovaly lidský faktor. Jednalo se o oblasti vytvořené lidmi – například sportoviště a dětská hřiště, stejně jako o přírodní oblasti, kterými byly lesy založené člověkem. Pokud bychom zkoumali pouze přírodní lesy, možná by výsledky byly odlišné.“
Badatelé tak doufají, že danému problému lépe porozumí provedením podobných studií v oblastech s jinými typy vodních ploch. Takovými mohou být například Velká jezera v Severní Americe. Závěrem také doufají, že by komplexnější porozumění našemu prostředí a jeho dopad na naše zdraví mohlo napomoci efektivnějšímu územnímu plánování.
Zdroj: iflscience.com
Překlad: Petra Stočková
