Provozování umění a dovedností a sociálních aktivit ve středním věku a později a používání počítače v pozdějším věku jsou asociovány se sníženým rizikem výskytu MCI (mild cognitive impairment – mírná kognitivní porucha) u starších pacientů. Naznačila to nová studie.
„Klíčovým zjištěním je, že s těmito aktivitami musíte začít brzy“, říká vedoucí autorka studie, Rosebud Roberts, MB, ChB, profesorka epidemiologie a neurologie na Mayo Clinic v Rochesteru (Minnesota). „Neexistuje žádný lék na Alzheimerovu chorobu a není ani žádný lék, jehož efekt by zde byl delší než 18 měsíců až dva roky“.
Část poselství tedy je, že pokud s těmito aktivitami začnete brzy, tedy mezi vaším dvacátým a třicátým rokem života, „je třeba v nich dále pokračovat celý život, tedy nepřestat když zestárnete,“ říká dr. Roberts.
Závěry výzkumného týmu, publikované online 8. dubna 2015 v magazínu Neurology, také ukázaly, že riziko MCI bylo zvýšené za přítomnosti APOE epsilon4 alely, dále při hypertenzi ve středním věku a dále při přídatných onemocněních, onemocněních cév a dále při příznacích deprese.
Malování a vyšívání
Studie zahrnovala pacienty s normální úrovní kognitivních (rozumových) schopností. Ti byli náhodně vybráni z okresu Olmsted v Minnesotě a účastnili se na Mayo Clinic studie stárnutí.
Účastníci byli dotázáni, jak často se věnovali umění (například malování nebo kreslení) v jejich středním věku a také jak moc se jim věnovali v posledním roce. Také byli dotazováni na řemeslné dovednosti (například na vyšívání nebo práci se dřevem) a byly jim i položeny otázky týkající se jejich sociálních aktivit (například jestli chodí do kina, na koncerty, do divadla, s ven s přáteli, nebo jestli cestují).
Účastníci studie měli zvolit, zda se aktivitám věnují jednou za měsíc, nebo méně, nebo dvakrát až třikrát do měsíce, nebo ještě častěji. Také se vyjádřili k používání počítačů – například hledání informací na internetu, posílání e-mailů, nakupování online.
MCI byla diagnostikována na základě běžně užívaných kritérií zahrnujících posouzení kognitivních funkcí, zhoršení v jedné nebo více kognitivních doménách, zejména zhoršení výkonnosti ve všedních aktivitách a dále byla vyloučena přítomnost demence. MCI byla dělena na amnestickou a neamnestickou formu. Demence byla případně diagnostikována klasifikací DSM-IV.
Do studie vstoupilo 301 účastníků, kteří byli v době vstupu do výzkumu po rozumové stránce v normě. Z nich 256 (97 mužů a 159 žen, průměrný věk 87 let) prošlo po skončení studie jedním nebo více následným zhodnocením. Z nich se MCI se objevila u 121 osob v mediánu 4,1 let.
Z výsledků vyšlo najevo, že v rozvoji MCI hraje velkou roli genetika – zejména výskyt alely APOE epsilon4, o které se myslelo, že ve vyšším věku už nemá takový vliv na rozvoj MCI. Zde však bylo prokázáno, že hraje roli i ve vyšším věku. Dále bylo zjištěno, že riziko MCI roste s výskytem hypertenze ve středním a vyšším věku. Také roste při přítomnosti komorbidit a při onemocněních cév. Rovněž byla vyšší pravděpodobnost rozvoje MCI u lidí s depresivními příznaky.
Naopak riziko rozvoje MCI bylo sníženo u těch, kteří jak ve střední, jak v pozdním věku věnovali umění, řemeslům a sociálním aktivitám. Bylo zjištěno, že umělecké dovednosti snižovaly riziko rozvoje MCI více, než řemeslné dovednosti.
„Je otázkou, jaký mají tyto aktivity vliv na mozek,“ řekla dr. Roberts. „V případě umění vytváříte vlastně něco nového, stimulujete mozek, který na to může reagovat tvorbou nových neuronů.“
Vliv na mozek
Efekt provozování umění a řemesel na riziko rozvoje MCI byly pozorovány u mužů, výrazněji však u žen, uvedla dr. Roberts. Poznamenala také, že ve srovnání se ženami se umění a řemeslům věnovalo méně mužů. Ti z nich, kteří se nějaké aktivitě věnovali, se většinou zabývali prací se dřevem, vyřezávání nebo keramice.
Zeptali jsme se dr. Roberts, zda i 80letý člověk, který se nikdy sociálně neangažoval, ani se nevěnoval umění nebo řemeslům, by také mohl profitovat z těchto aktivit v takto pozdním věku. Dr. Roberts řekla, že na to je těžké odpovědět, protože v dané studii s těmito dovednostmi začalo ve vyšším věku pouze několik málo lidí.
Riziko MCI bylo také redukováno u těch, kteří používali počítač v pozdním věku. Používání počítačů nemělo takový vliv ve středním věku, dr. Roberts však poukázala na to, že v té době ještě nebyly počítače tak rozšířené.
Když výzkumníci rozdělili účastníky podle pohlaví, zjistili větší efekt používání počítače v pozdním věku u žen než u mužů.
Pokud jde o podtypy MCI, pak depresivní příznaky byly asociovány s vyšším rizikem amnestické formy MCI, zatímco sociální aktivity jak ve středním tak v pozdním životě byly asociovány s nižším rizikem této formy MCI. Důležitými ukazateli rizika rozvoje MCI byla cukrovka (diabetes mellitus) ve středním a pozdním životě, hypertenze rovněž ve středním a pozdním životě, dále přidružená onemocnění (komorbidity), cévní onemocnění a přítomnost APOE epsiol4 alely.
Analýza rozdílů mezi pohlavími prokázala, že u mužů riziko MCI vzrůstalo společně s přítomností chronických nemocí, zatím u žen s přítomností cévních nemocí.
Dr. Leverenz upozorňuje, že studie je asociační. Znamená to, že studie nedokládá jednoznačný vztah mezi uvedenými rizikovými faktory a rizikem rozvoje MCI. Uvádí jako příklad jinou studii, kde rychlá chůze byla asociována s nižším rizikem rozvoje demence. Dle něj však pomalejší chůze mohla být pouze projevem jiné nemoci, až která mohla rozvoj demence ovlivnit. Také upozornil, že studie je retrospektivní a je založena na vzpomínkách třeba i 50 let starých. Také se týká obyvatel okresu Omsted a nemusí být reprezentativní pro jiné populace.
Zdroj: Medscape
