Hormonální antikoncepce možnou předzvěstí deprese

Photograph: Philippe Huguen/AFP/Getty Images
Advertisement

Dle výzkumu provedeného v Dánsku existuje u žen užívajících hormonální antikoncepci ve srovnání se ženami neužívajícími tuto metodu antikoncepce o 23 % vyšší riziko, že budou kromě ní časem pojídat i antidepresiva.

Hormonální antikoncepci užívají miliony žen po celém světě. Dosud se objevily zprávy o tom, že tento typ antikoncepce ovlivňuje náladu. Výzkumný projekt, který odstartoval v Dánsku, si stanovil za úkol prozkoumat šíři tohoto problému, přičemž byly zkoumány záznamy více než milionu žen a dospívajících dívek.

U žen užívajících kombinovanou hormonální antikoncepci bylo zjištěno riziko předepsání antidepresiv vyšší o 23 %. K jejich nasazení došlo nejčastěji během prvních 6 měsíců od zahájení užívání HA. Ženy, kterým byla předepsána antikoncepce obsahující pouze progestin – syntetickou formu hormonu progesteronu – byly ohroženy více. U celých 34 % totiž existovalo vyšší riziko, že bude nutné předepsat jim antidepresiva, nebo prožijí první atak deprese.

Dle studie publikované v the Journal of the American Medical Association (JAMA) Psychiatry bylo zjištěno, že ohroženy nejsou pouze ženy užívající pilulky, ale i ty, které dávají přednost implantátům, náplastem či nitroděložním tělískům. Z věkových skupin byly nejvíce ohroženy dospívající dívky. Ty, které braly kombinovanou HA, byly ohroženy 80% rizikem onemocnění depresí, zatímco mladé ženy užívající pilulky obsahující pouze progestin podléhaly dokonce dvojnásobnému riziku, že se u nich rozvine deprese oproti dívkám HA neužívajícím.

U žen je riziko onemocnění depresí ve srovnání s muži dvojnásobně vyšší dle výzkumníka Øjvinda Lidegaarda z univerzity v Copenhagenu a jeho kolegů. Před pubertou jsou však obě pohlaví ohrožena stejně –  důvodem jsou kolísající hladiny ženských hormonů estrogenu a progesteronu u žen. Zvýšená hladina progesteronu totiž dokáže nepříznivě působit na naši náladu.

Dopad hormonální antikoncepce na náladu a teoreticky i na depresi nebyl dosud důkladně prozkoumán. Autoři studie použili data z dánské matriky čítající informace o více než milionu žen a mladých dívek ve věku 15–34 let. Subjekty byly sledovány mezi lety 2000 a 2013 s průměrnou dobou pozorování 6,4 let. Autoři se však domáhají dalších studií, aby tento potenciální vedlejší účinek antikoncepce mohl být detailněji prozkoumán.

Odlišná skupina vědců tvrdí, že by tento výzkum neměl ženy od užívání HA odrazovat. Dr. Channa Janasena, docentka endokrinologie rozmnožování na Imperial College London, tvrdí: ,,Tato studie vyvolává v souvislosti s antikoncepcí důležité otázky. Deprese totiž byla u více než milionu Dánek spojena právě s užíváním HA. Studie však nedokazuje (a netvrdí), že by pilulky měly vliv na vývoj deprese. Jsme však obeznámeni s tím, že hormony hrají zásadní roli v řízení chování člověka.“

,,Navzdory značnému rozsahu této studie je nezbytné provést další výzkumy, abychom zjistili, zda by se výsledky opakovaly i u obyvatel jiných zemí. Také by to napomohlo stanovení možných biologických mechanismů, které by mohly tvořit základ potenciální souvislosti mezi antikoncepcí a depresí. Do té doby ženy nemají důvod antikoncepci přestat užívat.“ Dr. Ali Kubba, spolupracovník sexuální a reprodukční zdravotní péče z the Royal College of Obstetricians and Gynaecologists, podpořil myšlenku nezbytnosti dalšího výzkumu.

,,V současnosti máme klinické důkazy potvrzující, že HA ovlivňuje proměny nálad žen. Z této studie však nelze vyvodit kauzalitu, takže je nutné provést další výzkum, abychom zjistili, zda je deprese možným nepříznivým dopadem užívání HA,“ sdělil. ,,Ženy by touto studií neměly být znepokojeny. Každá z nich reaguje na různé typy antikoncepce odlišně. Co se týče druhů antikoncepce, je nabídka vskutku široká – pilulky, implantáty, injekce, nitroděložní tělíska a vaginální kroužky. Radíme tedy ženám, aby svoji volbu zkonzultovaly se svým lékařem. Mělo by dojít i na diskuzi o možných vedlejších účincích a společně by měli zvolit tu nejvhodnější metodu antikoncepce.“

 

Zdroj: theguardian.com

Překlad: Petra Stočková

Další články
Close

Proč máme číst knihy? Prodloužíme si život!

Dobrá zpráva u příležitosti Dne milovníků knih: Jedna kapitola denně odežene smrťáka – alespoň na chvíli. Nedávná studie provedená Yale University (zveřejněná on-line v Social...