Nový objev zaměřený na lidský mozek udělal výzkumníkům – co se týče poznatků o paměti – čáru přes rozpočet. Vědci totiž odhalili, že je náš řídicí orgán schopen si naprosto nenápadně ukládat určité informace, čímž vytváří jistý typ vzpomínek. Jedná se o jakési přízraky, které v mozku nemají žádný nervový otisk.
Obecně se rozlišují dva druhy paměti. Prvním typem je tzv. pracovní paměť, k jejíž aktivaci dochází při zpracování nové informace. Tato paměť pracuje na tom, abychom danou informaci nezapomněli. Pracovní paměť je primárně řízena hipokampem – zde se probouzejí neurony a okamžitě začínají pracovat, jakmile se snažíme soustředit na informaci a zapamatovat si ji.
Dlouhodobá paměť je oproti té pracovní umístěna v kůře mozkové. Informace v ní uložené jsou zakódované v nervových drahách, tzv. engramech. K jejich aktivaci dochází pouze při vybavování konkrétních vzpomínek.
V časopise Science však byla publikována nová studie dokazující objev třetího typu paměti, kterou vědci nazvali ,,upřednostňující dlouhodobá paměť“. Od svých kolegů se liší tím, že – jak se zdá – není v našem mozku nikde uložena.
Výzkumný tým ve snaze prozkoumat tento typ paměti využil ke sledování činnosti mozku funkční magnetickou rezonanci. Zkoumáni byli účastníci studie při prohlížení slov, tváří a tvarů. Následně byli výzkumníci schopni (díky algoritmu strojového učení) rozlišit schémata jednotlivých činností, která souvisela s každým z prohlížených podnětů.
Následně byly účastníkům výzkumu předloženy dvojice podnětů vyvolávající dvě odlišné reakce, k nimž došlo souběžně v mozcích zkoumaných subjektů. Jakmile bylo účastníkům řečeno, aby se soustředili pouze na jeden podnět a ten druhý ignorovali, zmizelo jedno z těchto schémat – pravděpodobně totiž bylo z jejich pracovní paměti vymazáno.
Přesto však navzdory tomuto postupu byli jedinci stále schopni vybavit si onen zapomenutý podnět, jakmile na něj byli později dotázáni. To značí, že v jejich paměti zapomenutý podnět stále existuje, přestože nebyla zaznamenána činnost neuronů doprovázející proces vybavování informace.
,,Lidé si mysleli, že naše neurony stále pracují na tom, aby udržely vzpomínky v paměti,“ odůvodnil spoluautor studie, Bradley Postle. ,,Přesto si všímáme, že jsou lidé schopni vybavit si určité vzpomínky naprosto bezchybně, aniž bychom zpozorovali činnosti jejich neuronů.“
Autoři studie si rovněž všimli toho, že stimulací oblastí mozku souvisejících s těmito zamlženými vzpomínkami bylo možné znovu oživit schémata aktivity, k níž došlo při zaměření pozornosti subjektů na dané podněty.
Výzkumníci nejsou schopni naprosto přesně vysvětlit, proč a jak funguje tento třetí typ paměti. Předpokládají však, že některé naše vzpomínky jsou do paměti ukládány prostřednictvím nenápadných mechanismů. Ona informace je nějakým způsobem držena v synapsích mezi jednotlivými neurony, přestože tyto neurony nejsou v daný moment aktivní.
Zdroj: iflscience.com
Překlad: Petra Stočková
