Delirium tremens
Delirium obecně je porucha vědomí. Nejedná se o bezvědomí, při kterém vědomí po určitou dobu zcela chybí, ale o změnu obsahu vědomí. Při deliriu je v popředí snové prožívání reality, dotyčný s ní není v plnohodnotném kontaktu, naopak jsou často přítomny halucinace, na které pak reaguje.
Delirium může vzniknout jako projev závažného odvykacího stavu. Delirium se však také může rozvinout jako následek infekce mozku, otravy jedovatou látkou, jako následek úrazu apod. Těmto typům deliria se věnujeme více v dalším dílu příručky v souvislosti s demencí.
Delirium tremens je označením pro delirium, které se rozvíjí jako součást závažného odvykacího stavu. „„Tremens“ znamená, že je přítomen třes (lat. tremor). Tedy většinou je přítomen, někdy nemusí být zcela patrný. Delirium může na první pohled působit zábavným dojmem, je však nutné vědět, že je to stav, který bezprostředním a závažným způsobem ohrožuje život dotyčného. Během deliria jsou přítomny poruchy myšlení a vnímání. Dotyčný halucinuje věci, které ve skutečnosti neexistují – například postavy. Typické jsou halucinace černobílých drobných zvířat. Delirující pacient tyto halucinace vnímá jako reálné a domnělých zvířat se snaží zbavit. Jindy je přítomna porucha myšlení v tom smyslu, že je přesvědčen, že jej někdo pronásleduje.
Jaké jsou typické příznaky deliria? Patří mezi ně:
- desorientace – dotyčný není schopen správně určit aktuální datum, místo a situaci
- porucha pozornosti – není schopen se déle soustředit na určitou aktivitu
- poruchy vnímání – mohou být přítomny halucinace, a to jak zrakové, tak i tělové (vnímá dotyky hmyzu, zvířat apod.)
- změny tempa – dotyčný je projevuje velmi rychle (někdy včetně agresivity) nebo naopak pomalu nebo může dojít k náhlému střídání obou
- zvýšená sugestibilita – typicky delirujícímu ukážeme na prázdnou zeď a necháme jej předčítat text tam napsaný. Dotyčný neexistující text skutečně vidí a „čte“ jej.
- je narušen spánek, jsou přítomny noční můry, někdy dokonce přes den spí, v noci je vzhůru
Pravidelným následkem proběhlého deliria je porucha paměti, tedy tzv. amnézie. Dotyčný si vůbec nepamatuje, co během deliria dělal nebo si pamatuje jen určité útržky. Jakmile je narušena funkce vědomí, téměř vždy to má za následek i poruchy paměti.
Epileptické záchvaty
představují další život ohrožující komplikaci odvykacího stavu. Pro epileptický záchvat je charakteristické výrazné narušení elektrické aktivity neuronů. Epileptické záchvaty vyskytující se u odvykacího stavu jsou většinou typu grand mal neboli podle novější klasifikace generalizované záchvaty s křečemi. Je pro ně tedy typická porucha vědomí s následnou amnézií, křečovité pohyby celého těla, poranění, často také nekontrolovaný únik moči a stolice. Nebezpečí epileptického záchvatu spočívá mj. v poranění, protože je často spojeno s pádem, pokousáním jazyka apod.
