Obáváte se, že časem onemocníte demencí? Internet nabízí desítky tipů, jak se s dopady stárnutí na vaši mysl vypořádat. Ať už vám různé články radí upravit svůj jídelníček nebo se věnovat činnostem prospěšným pro paměť, na to zásadní zapomínají. Vaše okolí. Prostředí, které člověka obklopuje, (konkrétně zeleň) má totiž přímo zázračné účinky na duševní zdraví v pozdějším věku člověka.
Jedna ze studií provedených na toto téma se zaměřila na zdraví státních zaměstnanců Velké Británie. Do výzkumu bylo zařazeno 6506 osob ve věku 45-68. Vedoucí studie, Carmen de Keijzerová, doktorandka v barcelonském institutu pro globální zdraví,sledovala změny verbálních a matematických schopností, krátkodobé paměti a výřečnosti, k nimž u subjektů došlo po 10 letech od prvotního testování.
,,Zaznamenané údaje poukazují na to, že úpadek v hodnotě vyjadřující úroveň kognitivních schopností byl po 10 let od provedení výzkumu o 4,6 % nižší u osob, které žily v sousedstvích plných zeleně,“ uvedla Keijzerová. ,,Je pozoruhodné, že u žen byla souvislost mezi životem v takovém prostředí a úrovní kognitivních schopností mnohem výraznější než u mužů. Domníváme se tedy, že pohlaví má co do činění s takto různými výsledky.“
Výsledek (o 4,6 % nižší úpadek kognitivních schopností u lidí žijících v prostředí plném zeleně) se může zdát být zanedbatelný. Vezmeme-li v úvahu ztrátu kvality života související s dopady stáří na život člověka, mohou mít i drobné rozdíly mimořádné přínosy. Pokud by navíc následné výzkumy byly schopny potvrdit, že zeleň skutečně přináší tak příznivé benefity pro lidské zdraví, mohlo by lidstvo dosáhnout pozoruhodných změn.
Závěry z výsledků, k nimž dospěla studie, byly vydány v Environmental Health Perspectives. Autoři k nim došli porovnáním množství zeleně v okruhu 500 a 1000 metrů od domovů účastníků výzkumu. Oblasti obývané movitějšími lidmi obvykle zahrnovaly více parků nebo alespoň větší zahrady jejich majitelů.
Dopad množství zeleně na duševní zdraví starších občanů tak může mít 2 vysvětlení. Jedním z nich je přístup k přírodě, jejíž dopady na psychiku i fyzické zdraví jsou nezpochybnitelné. Nezáleží na tom, zda vás těší pohled na rozkvetlou korunu stromu, nebo máte možnost zajít na procházku.
Druhým vysvětlením dle Keijzerové může být opačný stav, kdy je člověk (neobklopený přírodou) vystaven spíše negativním jevům souvisejícím s životem ve městě. Mezi ně lze řadit například znečištění vzduchu, smog a hluk, jež však lze kompenzovat například stromy a travnatými oblastmi.
Zdroj: iflscience.com
Překlad: Bc. Petra Stočková
