Anglickým ekvivalentem českého idiomu ,,cítit se pod psa“ je spojení ,,feel blue“, doslovně tedy ,,cítit se modře“. Paradoxně však bylo zjištěno, že smutek skutečně ovlivňuje naši schopnost vidět barvy, a to především odstíny modré.
Je známo, že naše emoce mají vliv na zpracování vizuálních podnětů, včetně rozlišení barevného kontrastu. Christopher Thorstenson z univerzity v Rochesteru se zajímal o to, zda mají pocity vliv na naše vnímání barev jako takových.
,,Jsme obeznámeni s tím, že lidé často používají barevnou terminologii k popisu běžných fenoménů, jakým je třeba nálada, přestože se barvy a pocity zdají být spolu nesouvisející,“ uvedl Thorstenson, vedoucí výzkumu. ,,Domníváme se, že možná skutečně existuje spojení mezi náladami a vnímáním barev.“
Experimentu se zúčastnilo 127 vysokoškoláků, kteří sledovali náhodně přidělený videoklip, a poté jim bylo ukázáno 48 skvrn světlých barev. Jejich úkolem bylo je klasifikovat buď jako červené, žluté, zelené nebo modré, přičemž videoklip neměl žádný vliv na vnímání červené a zelené barvy. Přesto však ti, jejichž videoklip měl prověřit vyvolání pocitů smutku, byli méně schopni určit barvy modrých a žlutých odstínů v porovnání s ostatními participanty, kterým byl promítán vtipný snímek.
Thorstenson provedl druhý pokus, tentokrát se 130 subjekty, v němž porovnával účinky smutného a neutrálního filmu. Výsledky experimentu potvrdily nejen to, že právě smutek ovlivňuje naše vnímání barev, ale také se tím uzákonila věrohodnost prvního pokusu díky potvrzení replikovatelnosti psychologických studií. Výsledky obou experimentů byly zveřejněny v Psychological Science.
Skutečnost, že účinek pokusu byl zpozorován pouze u některých barev, dala Thorstensonovi jistotu, že výsledky nesouvisí se smutnými účastníky, kteří by byli méně motivovaní účastnit se experimentu. ,,Překvapilo nás, jak přesný byl výsledek pokusu, že vnímání barvy bylo méně úspěšné pouze v odstínech modré a žluté barvy,“ dodal Thorstenson.
Na cestě k vysvětlení výsledků experimentu výzkumníci uvedli, že vnímání modré barvy je závislé na dopaminu, nervovém mediátoru, známém pro svou důležitost v systému odměn v mozku. Dopamin má mnoho účinků na nervový systém, proto má jeho nedostatek vyvolán Parkinsonovou chorobou tak široký dopad. Nervový mediátor se podílí na signalizaci v oční sítnici a je možné, že se tak děje kvůli přenosu vnímání barev.
,,Tyto výsledky jsme neočekávali, ale dávají nám vodítko k vysvětlení fungování nervového mediátoru,“ řekl Thorstenson.
Souvislost s dopaminem by mohla vysvětlit další okolnosti, při nichž je ovlivněno vnímání modré a žluté barvy, včetně poruchy ADHD a deprese mnohem vážnějšího průběhu, než která vzniká při sledování smutných pasáží ze Lvího krále.
Až nedávno bylo odhaleno, že se v lidských jazycích objevují různá nová slovní spojení obsahující modrou barvu v porovnání s ostatními barvami. Objevují se také náznaky, že dříve lidé tolik nevnímali skutečnosti, které bychom dnes označili za ,,modré“ (smutné). Tyto úvahy poskytují prostor pro budoucí výzkum.
Zdroj: iflscience.com
Překlad: Petra Stočková
