Které drogy jsou nejnávykovější? Otázka se zdá být jednoduchá, avšak odpověď na ni závisí na tom, koho se ptáte. Z pohledu různých výzkumníků je míra návykovosti drog hodnocena z hlediska toho, jak dokáže droga člověku uškodit, jaká je její pouliční cena, do jaké míry droga aktivuje neurohormon dopamin v mozku, jaké potěšení způsobuje jejím uživatelům, jaké jsou abstinenční příznaky při neužití drogy a jak snadno se člověk na ní dokáže stát závislým.
Jsou však i další aspekty měření možné návykovosti drog a někteří výzkumníci dokonce tvrdí, že droga nemusí být vždy návyková. Protože se názory vědců rozcházejí, je nutné se pro sestavení žebříčku návykovosti drog obrátit na znalce. David Nutt se svými kolegy požádali v roce 2007 odborníky na závislosti, aby sestavili takový žebříček. Výsledky překvapily.
1. Heroin
Experti označili heroin za nejnávykovější drogu se skóre 2,5 z možných 3. Heroin je opiát, který dokáže zvýšit hladinu dopaminu v mozcích testovaných zvířat až o 200 %. Mimo to, že je heroin pravděpodobně nejnávykovější drogou, je také velmi nebezpečný, protože dávka dostačující ke smrtelnému předávkování je pouze 5x větší, než je běžná dávka drogy.
Heroin je navíc považován za druhou nejvíce škodlivou drogu, co se týče dopadu na její uživatele i na společnost. Trh s omamnými látkami (včetně heroinu) byl odhadnut na 68 mld. dolarů celosvětově.
2. Kokain
Kokain přímo ovlivňuje činnost dopaminu pro přenášení zpráv z jednoho neuronu na druhý a zabraňuje neuronům vypnout signály dopaminu, což vede k abnormální aktivaci drah, které jsou spojeny s centrem odměn v mozku. Aktivace tohoto centra vyvolává u člověka prožitek potěšení většinou ve chvíli, kdy se mu něco podaří nebo právě po požití kokainu. Při testování na zvířatech dokázal kokain zvýšit hladinu dopaminu více než třikrát oproti normálnímu stavu. Odhaduje se, že 14–20 milionů lidí na celém světě užívá kokain, přičemž trh s kokainem dosahoval v roce 2009 hodnoty kolem 75 miliard.
Odborníci ohodnotili crack jako třetí nejvíce škodlivou drogu a kokain (v prášku), který má mírnější účinky, jako pátou nejvíce škodlivou látku. Přibližně 21 % uživatelů kokainu se na něm stane během života závislými. Kokain je podobný jiným návykovým stimulantům, jako jsou metamfetamin a amfetamin, přičemž se metamfetamin stává větším problémem kvůli jeho dostupnosti.
3. Nikotin
Nikotin je hlavní návykovou složkou tabáku. Když si člověk zapálí cigaretu, pohlcují jeho plíce ve velkém právě nikotin a přenášejí jej do mozku. Přestože experty byl nikotin označen až za 12. nejvíce návykovou látkou, je několik důvodů, proč bychom měli i nikotin považovat za nebezpečný.
Více než dvě třetiny Američanů, kteří někdy kouřili cigarety, uvedlo, že se během života stali závislými. Světová zdravotnická organizace oznámila v roce 2002, že je na světě více než miliarda kuřáků a tabák byl stanoven budoucí příčina úmrtí u více než 8 milionů lidí ročně v roce 2030. Zvířata, na kterých se běžně provádějí experimenty, nedokázala být ke kouření přinucena, avšak krysy, na kterých byl test také proveden, si nikotin dávkovaly tisknutím tlačítka a tím si jej dopravovaly přímo do krve, což způsobilo nárůst hladiny dopaminu v mozku o 25–40 %.
4. Barbituráty (sedativa)
Barbituráty, také známé jako blue bullets, gorily, nemby, barby nebo pink ladies, jsou skupina drog původně určených k léčbě úzkosti a nespavosti. Barbituráty ovlivňují chemické signály v mozku a způsobují pozastavení funkce některých jeho částí. V malém množství způsobují euforii, avšak při vyšších dávkách mohou být život ohrožující, protože potlačují dýchání.
Závislost na barbiturátech byla vcelku běžná, když byly snadno dostupné na předpis, avšak jejich spotřeba se snížila ve chvíli, kdy byly nahrazeny jinými léky. Z toho je patrné, jak zásadní roli hraje v závislostech na drogách prostředí – pokud návyková látka není široce dostupná, uškodí málo. Odborníci na závislosti označili barbituráty jako 4. nejnávykovější látky.
5. Alkohol
Alkohol byl označen za druhou nejnávykovější látku, obdržel skóre 2,2 z možných 3, přestože se jedná o drogu, která je v USA i ve Spojeném království legální. Účinků alkoholu na mozek je hned několik a při pokusech prováděných na zvířatech dokázal zvýšit hladinu dopaminu v mozku o 40–360 %. Čím více látky bylo zvířatům podáno, tím rychleji se zvyšovala hladina dopaminu.
Přibližně 22 % lidí, kteří požijí alkohol, si na něm během života vypěstuje závislost. Světová zdravotnická organizace (WHO) stanovila, že 2 miliardy lidí požily v roce 2002 alkohol a více než 3 miliony lidí v roce 2012 zemřely na zdravotní problémy způsobené alkoholem. Odborníci jej navíc označili za nejškodlivější drogu.
Eric Bowman
Odborný asistent psychologie a neurologie na univerzitě v St Andrews
Zdroj: iflscience.com
Překlad: Petra Stočková
