Nová studie ukazuje, že antidepresiva – zejména SSRI – užívaná v průběhu druhého nebo třetího trimestru gravidity, téměř zdvojnásobují riziko rozvoje poruch autistického spektra (ASD) u narozeného dítěte.
Ve studii vyšlo také najevo, že samotná deprese u matky zvyšuje pravděpodobnost výskytu ASD u dítěte, přestože zde je riziko rozvoje nižší.
„Z multivariantní analýzy jsme zjistili, že léčba deprese antidepresivy ve druhém a/nebo třetím trimestru těhotenství byla nezávisle asociována s 87% nárůstem rizika narození se dítěte s poruchou autistického spektra,“ uvádí Anick Bérard, Ph.D. z farmaceutické fakulty Montrealské univerzity.
„Dále jsme zjistili, že deprese u matky samy o sobě zvyšují riziko rozvoje ASD u jejího dítěte o 20%.“
Studie byla publikována online 14.12.2015 v Jama Pediatrics.
Přechod přes placentu
Ve studii výzkumníci analyzovali údaje 145.456 těhotných žen z Quebecu. Zajímali se o užívání antidepresiv těhotnými ženami a o duševní stav jejich dětí od početí do 10 let věku.
Diagnóza ASD zahrnuje: dětský autismus, atypický autismus, Aspergerův syndrom a pervazivní vývojovou poruchu.
Dítě trpící ASD bylo pro účely studie definováno jako dítě, kterému byla diagnostikována jedna z uvedených poruch ASD v období od narození do posledního dne sledovacího intervalu. U 1054 dětí (0,7%) byla zjištěna diagnóza ASD, jejich průměrný věk byl 6,24 let. ASD bylo častější u chlapců než u dívek, a to 4x. To odpovídá údajům v běžné populaci.
Nejvyšší riziko rozvoje ASD u dětí bylo v případě kombinace antidepresiv ze dvou a více tříd.
Zvýšené riziko ASD nebylo pozorováno při používání antidepresiv během prvního trimestru.
Během diskuze o možném mechanismu připomíná dr. Bérard, že antidepresiva SSRI jsou známá svým průnikem přes placentu a jejich koncentrace jsou detekovatelné v plodové vodě.
„Zvýšené riziko asociované s užíváním SSRI by mohlo dávat smysl, protože víme, že serotonin je nezbytný pro vývoj mozkových buněk a také víme, že SSRI prochází přes placentární bariéru,“ vysvětlila.
„Tlumivý účinek serotoninu na vývoj buněk mozku může mít proto vliv na rozvoj kognitivních funkcí a z hlediska této studie tedy může zvyšovat riziko rozvoje ASD.“
Přepodkládá se, že v Quebecu užívá antidepresiva asi šest až deset procent těhotných žen. Dr. Bérard k tomu uvádí, že v USA jsou tato procenta vyšší.
„V USA se toto číslo pohybuje kolem 15% i více, záleží na jednotlivých lékařích,“ doplňuje. Zmiňuje dále, že 80-85% depresivních žen má mírnou až středně závažnou depresi. V těchto případech je možných více terapeutických postupů než jen předepisovat medikaci.
„Věřím, že američtí lékaři mohou přeceňovat přínos a zlehčovat rizika užívání antidepresiv v těhotenství. Ženy pak si nejsou vědomy těchto rizik, protože nemají přístup k informacím o nich.“
„Nejsme zastánci ne-léčení deprese, ale obzvláště v těhotenství, kdy je deprese pouze mírná, je nutné dívat se na antidepresiva jako pouze na jednu z možných terapeutických možností,“ říká dr. Bérard.
Vyvažování rizik a přínosů
Dr. Bryan H. King, expert na autismus, se studií souhlasí, avšak s tím, že vzhledem k velkému počtu možných příčin autismu se samotné riziko antidepresiv stává nejednoznačným.
Uvádí také, že riziko vyplývající ze studie „nemůže být odděleno od možného genetického rizika pro ASD, které může být spojeno zároveň s depresí. Studie ani sleduje riziko pro matku a dítě v případě neléčených depresí nebo úzkostí.“ (Jinými slovy – matka může nést geny vyvolávající u ní deprese a u jejích dětí autismus.)
Dr. King také cituje recentní studii z Finska, která poukazuje na to, že užívání SSRI v těhotenství může být spojeno s výhodami. Děti matek užívajících SSRI mají menší riziko, že se narodí předčasně a že porod proběhne císařským řezem. Toto porovnání je vůči matkám, které neužívají psychiatrickou medikaci, zároveň však i trpí duševní poruchou. Na druhé straně, prenatální expozice antidepresivům bývá spojena s nižším Apgar skóre při porodu a také se zvýšenou potřebou poporodní monitorace.
Postupně se tedy vrší stále více dat o rizicích užívání antidepresiv v těhotenství stejně jako o jejich neužívání. V každém případě pacienti by o těchto přínosech a rizicích měli být informováni.
Bez spojitosti
Nada Stotland, profesorka psychiatrie na Rush University v Chicagu, si dělá starosti ohledně důsledků této studie, která možná zbytečně alarmuje pacienty a rodiče.
„Tato studie v žádném případě neprokazuje vztah příčiny a následku mezi užíváním antidepresiv a následným autismem. Mít doma dítě s autismem je velmi náročné a rodiče mají pochopitelnou tendenci hledat, co udělali špatně nebo i z vyvolání autismus někoho nebo něco obvinit, například očkování.“
„Takže jsou zde dvě velmi zranitelné skupiny obyvatel – rodiče dětí s autismem a těhotné ženy trpící depresemi. Musíme být velmi opatrní v analýze toho, co nám studie vlastně ukazuje.“
Dr. Stotland také poukazuje to, že studie má metodologické rezervy, například pokud jde o přesné detaily léčby pacientek nebo o tíži depresí.
Zdroj: Medscape
Komentář (LP): jedná se tedy o další studii prokazující význam prenatálního vývoje pro následný rozvoj nejen psychických poruch. Většina faktorů zasahujícího do vývoje před narozením není vůbec zmapována, což přispívá k nejasnosti příčin duševních poruch. V současnosti předepisovaná psychiatrická medikace prochází náročnými testy a u většiny běžně podávaných léků nebyla popsána závažná rizika pro dítě během užívání v těhotenství. Musíme brát v úvahu zklidňující efekt těchto léků a je otázkou, zda pro dítě není lepší klidná matka, byť na antidepresivech, než matka bez antidepresiv, ale zato ustrašená, napjatá a ve stresu – zaplavujíce dítě neustále stresovým hormonem.
