Internet je doslova narván k prasknutí články o tom, jak začít podnikat, jak být sebejistý, přizpůsobivý a – samozřejmě – ochotný riskovat. Co se často nezmiňuje jsou potenciální vedlejší účinky, které s sebou nové podnikání přináší: selhání, ponížení a problémy duševního zdraví.
Duševní zdraví by mělo být zájmem každého člověka. Vědci však tvrdí, že něčemu by měli věnovat větší pozornost právě podnikatelé. Nedávná (zatím nepublikovaná) studie Kalifornské univerzity ukazuje, že stavy duševního zdraví (například deprese, užívání návykových látek, bipolární porucha a ADHD) se zdají být u podnikatelů a jejich rodin častější než u běžné populace.
Jedná se o vcelku neprozkoumaný fenomén: dosud bylo provedeno asi 6 studií zkoumajících rozšířenost duševních chorob u podnikajících osob. Psycholog John Gartner souhlasí s názorem, že se u většiny podnikatelů objevuje stav zvaný hypománie. Jedná se o mírnou formu mánie projevující se euforií, nekonečným přívalem energie a kreativitou, ale také podrážděností, netrpělivostí a arogancí.
Gartnerovy názory jdou proti proudu. Co se týče osobnostních rysů typických pro podnikatele, panuje mezi nimi však shoda. Lidé zakládající vlastní podnik jsou často sebejistí extroverti. Nevykazují známky úzkosti, jsou vcelku sympatičtí a schopni dělat kompromisy. Jsou také optimističtí a ochotni podstupovat rizika – optimismus spolu s riskováním je však v mnoha případech přivede do problémů.
,,Pokud začínajícímu podnikateli sdělíte, že pouze 1 z 6 firem má šanci na úspěch, sdělí vám, že jeho společnost je tou jednou,“ říká Michael Freeman, psycholog a psychiatr na univerzitě v San Franciscu. Freeman pracoval na studii zkoumající duševní zdraví podnikatelů.
Tito mladí podnikatelé se většinou pletou. A v momentě, kdy si to uvědomí, se může dostavit deprese. Těžko říci, zda je bolest z neúspěchu vede k depresi, nebo jestli je pravděpodobnější, že depresivní sklony mohou mít za následek selhání. Tak či tak, je to problematické. S veřejným ponížením, které následuje podniky a pohání mnoho jejich podnikatelů k sebevraždě, se Freeman již setkal.
Konzervativní, lehkomyslně optimistická kultura podnikání v dějinách lidstva nedala prostor těm, kteří pochybují, litují a jsou zranitelní, říká Freeman. Lidé však pomalu pracují na změně. Brad Feld je zkušený podnikatel, zakladatel několika investičních forem. Poskytl rozhovor pro Denver Business Journal o pocitech studu, které doprovázejí smutek v počátcích nového podnikání:
Zpočátku to bylo velmi těžké. Když mi bylo okolo 25 let, řídil jsem úspěšnou společnost a trpěl jsem klinickou depresí. Bál jsem se o tom mluvit s kýmkoli jiným než s mým psychiatrem. Styděl jsem se dokonce za to, že jsem měl psychiatra. Děsilo mě, že by mě lidé nebrali vážně nebo mě přestali respektovat, pokud bych o svých strašných pocitech měl mluvit.
Nakonec se Fred o svůj příběh podělil, protože věděl, že jeho vrstevníci bojovali s podobnými pocity. Ve stejném duchu, avšak ve větší míře, hostilo Silicon Valley konferenci FailCon, jejíž název je velmi výstižný [doslovný překlad: konference ztracených případů]. Začínající podniky se na této jednodenní akci každoročně setkávají od roku 2009 a rozebírají témata, která jsou běžně nepřístupná. Například co se zvrtlo a jaké negativní pocity doprovázejí tato selhání.
Freeman si myslí, že by vláda mohla pro zvýšení povědomí o problémech duševního zdraví souvisejících s podnikáním udělat více. Například The Small Business Association mohla do svých osnov zabudovat základní lekce o tom, jak se o sebe postarat. Také mohla poskytnout literaturu, kterou nabízí vlastníkům malých firem.
Nejspolehlivější a nejefektivnějším řešení však pochází od samotných podnikatelů. Je důležité uvědomit si, do čeho jdete, a jaké postupy vám mohou být nápomocné ve chvílích, kdy přijdou horší časy podnikání.
Psychologové radí seznámit se s rodinnou anamnézou duševních chorob. Podnikatelé by také měli mít základní povědomí o svých rizikových faktorech. Postupem věku je nutné zachovat následující: zdravý životní styl, cvičení a dostatek spánku. Pokud vám to pomáhá, meditujte. Najděte si vrstevníka, který vás bude podporovat, a mentora, jenž s vámi bude vše sdílet. Nejdůležitější však je, abyste z úspěchů/selhání svého podnikání nečinili rozhodující selhání pro sebe samého. Práce přece není vše.
Založení vlastního podnikání může být vzrušující. Může vám dokonce změnit život. Kvůli profesnímu úspěchu se ale můžete cítit i prázdně, pokud nemáte žádný podpůrný systém, který by držel vaše zdraví nad vodou. Klíč k úspěchu je v uznání a nakládání se stresujícími překážkami vaším vlastním způsobem.
Zdroj: theweek.com
Překlad: Petra Stočková
