Široká veřejnost duševním poruchám příliš nerozumí. Když se tedy jedná o ony zvláštní stavy psychiky, například klinickou úzkost či depresi, převládá u lidí názor, že nemocní se z těchto stavů prostě dostanou. To zkuste říci oněm 350 milionům lidí, kteří trpí depresí, nebo těm 800 000, kteří si v důsledku absence léčby vezmou život.
Nová studie provedená na Duke University (zveřejněná v the Journal of Abnormal Psychology) upozorňuje na vzácnost toho, že člověk ve středním věku dosud nemá osobní zkušenost s duševní poruchou. Studie se zúčastnilo celkem 988 osob. Z nich pouhých 171 neprožilo v období 11–38 let věku úzkost, depresi, ani potíže s nimi související. Když tedy dosáhnete věku 38 let, můžete být jedním z 83 % z nás, kteří trpí duševní poruchou.
Přibližná polovina z těchto 83 % osob zažila minimálně jeden případ krátkodobé duševní poruchy či s ní souvisejícího stavu, a to včetně závislosti na návykových látkách. Menší část účastníků měla zkušenost s chronickými duševními poruchami. Mezi ně patřila dlouhotrvající deprese, bipolární porucha a další typy vracejících se epizod choroby či její trvalé podoby.
Studie byla vedená ,,v průběžném průřezu“. To znamená, že duševní zdraví jednotlivých účastníků bylo v daném rozmezí zhodnoceno celkem 8x. Díky tomu mohl být jejich stav v brzké fázi života důkladně sledován.
Dříve bylo obecně vnímáno, že pokud člověk vyrůstá v zabezpečené rodině, netrpí zdravotními obtížemi a jeho inteligence je vysoká, je u něj riziko onemocnění duševní poruchou mnohem nižší.
Tato studie to však nepotvrzuje. Namísto toho se zdá, že lidé projevující negativní emoce pouze zřídka, jejichž společenský život byl zdravý a jež vykazovali zdravou míru sebeovládání a kontroly, byli zdravější co se týče duševního zdraví. A to od mladšího věku.
Těmi duševně nejstabilnějšími osobami byli v dospělosti lidé s vyšším vzděláním, dobrou prací a uspokojivými vztahy s okolím. To však neznamená, že by tito lidé zároveň byli šťastnějšími než ostatní. Byli však mnohem méně náchylní k onemocnění depresí.
Je však nutné zmínit, že studie byla provedena na lidech pocházejících pouze z jednoho místa – z Dunedin na Novém Zélandě. Výsledky jsou tedy reprezentativní pouze pro zástupce daného místa. Početné studie z jiných míst na zemi – včetně Švýcarska a Spojených států amerických – však v tomto ohledu poskytly podobné výsledky.
Poselství, které tato studie přináší, je následující: pravděpodobnost onemocnění duševní poruchou je pro Vás v této době ve srovnání s předchozími lety vyšší. Čím více lidí je s tímto obeznámeno, tím více dokážeme osobám trpícím duševní poruchou projevit respekt a porozumění.
Musíme si však také uvědomit, že vědci stále usilují o porozumění tomu, nakolik je deprese poruchou genetickou, poruchou environmentální, psychologickou či neurologickou. Nebo zda je kombinací všech výše zmíněných.
Jedním z přehlížených faktorů ovlivňujících duševní poruchy je hormonální antikoncepce. Přestože pro spojení mezi pilulkami zabraňujícími početí a duševními poruchami existují obšírné důkazy, odhalila nedávná studie, že u žen užívajících hormonální antikoncepce je riziko, že budou jednou potřebovat antidepresiva, o 23 % vyšší oproti ostatním ženám.
Společenské stigma ohledně duševních poruch je díky výsledkům těchto výzkumů postupně mírněno. Zůstává však spousta práce do budoucna – ať už se jedná o vědecké výzkumy či o přijetí osob trpících duševními poruchami společností.
Zdroj: iflscience.com
Překlad: Petra Stočková
